A) Jediný atom
B) Velká molekula složená z opakujících se strukturálních jednotek
C) Typ kovu
D) Malá anorganická molekula

A) Adiční polymerace
B) Polymerace otevíráním kruhu
C) Kondenzační polymerace
D) Polymerace rozkladem

A) Teplota, při které se polymer taví.
B) Teplota, při které se polymer rozkládá.
C) Teplota, při které polymer přechází ze skelného do gumového stavu.
D) Teplota, při které polymer krystalizuje.

A) Zkrácení délky polymerového řetězce
B) Zvýšení rozpustnosti polymeru
C) Snížení hustoty polymeru
D) Zvýšení mechanické pevnosti a stability

A) Molekulová hmotnost nemá na viskozitu žádný vliv.
B) Zvýšení molekulové hmotnosti vede ke zvýšení viskozity.
C) Zvýšení molekulové hmotnosti vede ke snížení viskozity.
D) Zvýšení molekulové hmotnosti vede ke snížení elasticity.

A) K vysvětlení termodynamiky polymerních roztoků a směsí.
B) K modelování konformace polymerních řetězců.
C) K určení kinetiky degradace polymerů.
D) K předpovídání mechanických vlastností polymerů.

A) Zlepšuje rozpustnost polymeru.
B) Podporuje tvorbu malých krystalických oblastí v polymeru.
C) Zvyšuje teplotu skelného přechodu.
D) Omezuje ohebnost polymerových řetězců.

A) Rozložit polymerové řetězce
B) Snížit pružnost polymerů
C) Zlepšit nebo upravit vlastnosti polymerů
D) Snížit trvanlivost polymerů

A) Polymer s vysokým stupněm krystalinity.
B) Polymer, který obsahuje pouze jednu opakující se jednotku.
C) Polymer složený ze dvou nebo více různých monomerů.
D) Jedna molekula monomeru.

A) Zvýšit mechanickou pevnost a zabránit klouzání polymerových řetězců.
B) Vyvolat degradaci polymerů.
C) Podpořit krystalizaci polymerů.
D) Snížit rozpustnost polymerů.

A) Skelný stav nemá vliv na vlastnosti polymerů.
B) Skelný stav podporuje pružnost polymerů.
C) Skelný stav se vyskytuje pouze u amorfních polymerů.
D) Ve skelném stavu je polymer tvrdý a křehký.

A) I. M. Lifšic
B) Flory
C) Doi a Edwards
D) Pierre-Gilles de Gennes

A) Řízená procházka
B) Brownův pohyb
C) Jednoduchá náhodná procházka
D) Náhodná procházka s omezením překrývání

A) 0.
B) N/b.
C) √N.
D) bN.

A) ⟨R ⋅ R⟩ = b³
B) ⟨R ⋅ R⟩ = N²b²
C) ⟨R ⋅ R⟩ = Nb
D) ⟨R ⋅ R⟩ = 3Nb²

A) x_rms = bN.
B) x_rms = b√N.
C) x_rms = √bN.
D) x_rms = N/b.

A) Fyzika pevných látek
B) Statistická fyzika
C) Polymerní chemie
D) Termodynamika

A) 1/4
B) 1/3
C) 3/5
D) 1/2

A) Chová se jako pevná koule
B) Tvoří fraktální objekt
C) Výrazně se rozpíná
D) Stává se ideálním řetězcem

A) ⟨ri ⋅ rj⟩ = R²
B) ⟨ri ⋅ rj⟩ = b²δij
C) ⟨ri ⋅ rj⟩ = 3b²δij
D) ⟨ri ⋅ rj⟩ = Nδij

A) Model s omezenou rotací
B) Reálné modely řetězců
C) Model řetězce podobného červu
D) Ideální modely řetězců

A) S(R) = kBΩ(R)
B) S(R) = Ω(R) / kB
C) S(R) = ln(kBΩ(R))
D) S(R) = kB ln(Ω(R))

A) Přibližně 50 nm.
B) Více než 100 nm.
C) Méně než 10 nm.
D) Přesně 25 nm.

A) Ω(R) = cP(R)
B) Ω(R) = R / P(R)
C) Ω(R) = cR
D) Ω(R) = P(R) / c

A) Pozice minim v rotační potenciální energii.
B) Boltzmannův faktor založený na potenciální energii.
C) Délka perzistence.
D) Pevné vazebné úhly způsobené chemickou vazbou.

A) ΔF = kBΔS(R)
B) ΔF = S(R)/T
C) ΔF = TΔS(R)
D) ΔF = -TΔS(R)

A) Model řetězce podobného červu
B) Model rotačních izomerních stavů
C) Model konečného, roztažitelného, nelineárního elastického řetězce
D) Model volně spojeného řetězce

A) Samouzavírající se náhodná procházka
B) Brownův pohyb
C) Řízená procházka
D) Jednoduchá náhodná procházka

A) Volně se otáčející řetězec
B) Model rotačních izomerních stavů
C) Model s omezenou rotací
D) Model řetězce podobného červu