![]()
A) Isaac Newton B) Albert Einstein C) Galileo Galilei D) Stephen Hawking
A) 100 000 000 metrů za sekundu B) 500 000 000 metrů za sekundu C) 299 792 458 metrů za sekundu D) 1 000 000 000 metrů za sekundu
A) Rychlost světla B) Délka C) Hmotnost D) Čas
A) Ekvivalence hmoty a energie B) Zákon zachování hybnosti C) Potenciální energie D) Síla a zrychlení
A) Svítící éter B) Temná hmota C) Plazma D) Kvantové vakuum
A) Snižuje se B) Zůstává konstantní C) Zvyšuje se D) Stává se nulovou
A) Sjednocení prostoru a času do jednoho kontinua B) Alternativní dimenze C) Kvantové provázání D) Cestování vesmírem v čase
A) Zákon setrvačnosti B) Kvantové provázání C) Princip relativity D) Zákon zachování energie
A) Galileo Galilei B) James Clerk Maxwell C) Albert Einstein D) Isaac Newton
A) 1895 B) 1925 C) 1905 D) 1915
A) Pohyblivé hodiny se zastaví B) Pohyblivé hodiny jdou stejně rychle C) Pohyblivé hodiny jdou rychleji D) Pohyblivé hodiny jdou pomaleji
A) Nastávají v různém čase B) Zůstávají současné C) Zmizí D) Jejich pořadí se změní
A) Úroveň základní školy B) Úroveň univerzity C) Úroveň střední školy D) Postgraduální úroveň
A) E=mc2 B) E=c/m2 C) E=mc D) E=m/c2
A) Lorentzova geometrie B) Galileova geometrie C) Euklidovská geometrie D) Newtonova geometrie
A) m B) L C) c D) E
A) Galileova transformace B) Newtonova transformace C) Euklidovská transformace D) Lorentzova transformace
A) Euklidovská geometrie B) Relativistické korekce C) Galileova transformace D) Newtonova mechanika
A) Vzdálenosti mezi dvěma událostmi měřené pozorovately v pohybu se liší B) Události, které se jednomu pozorovateli zdají současné, nemusí být současné pro jiného pozorovatele C) Čas měřený mezi dvěma událostmi pozorovately v pohybu se liší D) Rychlosti se již nesčítají jednoduše
A) Nedochází k dilataci času. B) Vizuelní pozorování vždy zachycují události, které se staly v minulosti. C) Zkracování délky je negováno. D) Události se všem pozorovatelům jeví jako současné.
A) Lorentzovská geometrie B) Newtonovská geometrie C) Euklidovská geometrie D) Galileova geometrie
A) 1905 B) 1887 C) 1864 D) 1632
A) Experiment Michelson–Morley B) Experiment FitzGerald–Lorentz C) Maxwellův experiment D) Einsteinův článek z roku 1905
A) 1887 B) 1864 C) 1915 D) 1907
A) Měřením zrychlení. B) Pomocí hodin s konstantní periodou v daném referenčním rámci. C) Použitím pouze prostorových souřadnic. D) Pozorováním změn rychlosti.
A) Zrychlení. B) Událost. C) Referenční rámec. D) Rychlost světla.
A) Isaac Newton. B) James Clerk Maxwell. C) Albert Einstein. D) Henri Poincaré.
A) Částečné unášení éteru B) Relativistická aberace světla C) Korekce na dobu šíření světla D) Úplné unášení éteru
A) A⋅B = A0B0 + (A→ ⋅ B→). B) A⋅B = A0B0 + A1B1 + A2B2 + A3B3. C) A⋅B = A0B0 - A1B1 - A2B2 - A3B3. D) A⋅B = A0B0 - (A→ ⋅ B→).
A) Frekvence závisí na prostředí. B) Přijatá frekvence se zvyšuje. C) Přijatá frekvence zůstává nezměněna. D) Přijatá frekvence se snižuje.
A) Δt' = Δt/γ B) Δx' = Δxγ C) Δx' = Δx/γ D) Δx = Δx'γ
A) Dilatace času B) Lorentzova transformace C) Zkracování délky D) Relativistické sčítání rychlostí
A) Alvager, T.; Farley, F. J. M. B) Darrigol, Olivier C) Rindler, Wolfgang D) Wolf, Peter; Petit, Gerard
A) 3,1 sekundy B) 2 sekundy C) 1,5 sekundy D) 4 sekundy
A) Efekty dilatace času. B) Pouze kontrakce délky. C) Thomasova rotace nabízí řešení. D) Nemožnost cestování rychleji než světlo.
A) Oxford University Press B) Princeton University Press C) De Gruyter D) TU Delft OPEN Publishing
A) rychlost světla B) Simulátor speciální relativity Warp C) Relativita v reálném čase D) Pohledem Einsteina
A) Obecná teorie relativity B) Termodynamika C) Kvantová mechanika D) Šíření vln
A) Hoggovy poznámky o speciální teorii relativity B) MathPages – Úvahy o relativitě C) Bondiho K-kalkulus D) Kalkulátor relativity: Speciální teorie relativity
A) Physical Review A B) Isis C) Scholarpedia D) Physics Letters
A) 1905 B) 1923 C) 1964 D) 2005
A) Nakladatelství Nauka, Moskva B) TU Delft OPEN Books C) Nakladatelství Princeton University Press D) Nakladatelství University of California Press
A) Kleinova-Gordonova rovnice B) Diracova rovnice C) Schrödingerova rovnice D) Heisenbergův princip neurčitosti
A) Dilatace času. B) Lorentzova kontrakce. C) Sagnacův jev. D) Ekvivalence hmoty a energie.
A) Význam relativity B) Zur Elektrodynamik bewegter Körper C) Teorie relativity: speciální a obecná teorie D) O elektrodynamice pohybujících se těles
A) MathPages – Úvahy o teorii relativity B) SpecialRelativity.net C) Kalkulátor relativity: speciální teorie relativity D) Hoggovy poznámky o speciální teorii relativity
A) arctan(β) B) arccos(β) C) arcsec(β) D) arcsin(β)
A) Alvager, T.; Farley, F. J. M.; Kjellman, J.; Wallin, L. B) Darrigol, Olivier C) Wolf, Peter; Petit, Gerard D) Rindler, Wolfgang
A) Jako pohyb po přímce nahoru a dolů. B) Jako pohyb, který je pomalejší než rychlost světla. C) Jako pohyb, který je v jeho referenční soustavě v klidu. D) Jako pohyb po klikaté dráze.
A) Ortogonální, paralelní nebo kolmé. B) Závisí výhradně na prostorových složkách. C) Časové, prostorové nebo nulové (světelné). D) Pouze časové a prostorové.
A) 40 000 let B) 80 000 let C) 100 000 let D) 58 000 let
A) Nepohyblivé dvojče neobdrží žádné signály. B) Cestující dvojče odesílá více signálů, než kolik jich obdrží. C) Protože každé z dvojčat obdrží všechny signály, které odeslalo to druhé, a to i přes odlišné zážitky. D) Protože během cesty komunikují v reálném čase.
A) Coulombův potenciál B) Potenciál Liénarda–Wiecherta C) Newtonův potenciál D) Gravitační potenciál
A) Pohledem Einsteina B) Relativita v reálném čase C) Simulátor speciální relativity Warp D) lightspeed
A) Základy od Grega Egana B) Einstein Online C) Audio: Cain/Gay (2006) – Astronomy Cast D) Kalkulačka relativity: Speciální teorie relativity
A) Carl Sagan B) Robert Katz C) Richard Feynman D) Stephen Hawking
A) 148 000 let B) 200 000 let C) 100 000 let D) 150 000 let
A) Audio: Cain/Gay (2006) – Astronomy Cast B) Einsteinovo světlo C) Hoggovy poznámky o speciální teorii relativity D) Kalkulačka relativity: Speciální teorie relativity
A) 1977 B) 2026 C) 2005 D) 2018
A) Δx = γΔx' B) Δt' ≠ 0 C) Δx' ≠ 0 D) Δt' = 0
A) Paul Langevin. B) Albert Einstein. C) Isaac Newton. D) Niels Bohr.
A) Harvey R. Brown B) Paul Tipler C) Lawrence Sklar D) Sergej Stepanov
A) Rindler, Wolfgang B) Darrigol, Olivier C) Wolf, Peter; Petit, Gerard D) Alvager, T.; Farley, F. J. M.
A) γ = tanh(φ). B) γ nezávisí na rychlosti. C) γ = cosh(φ). D) γ = sin(φ).
A) Je to důsledek aberace světla. B) Nepředpovídá se žádný posun. C) Posun by byl způsoben korekcí založenou na době, za kterou světlo urazí danou vzdálenost. D) Posun závisí na úplném „unášení“ éterem.
A) Klasická mechanika a speciální teorie relativity B) Mechanika a relativita C) Relativistický svět D) Moderní fyzika (4. vydání)
A) Galileovy diagramy B) Newtonovské diagramy C) Minkowského diagramy D) Einsteinovy diagramy
A) 6,5 roku B) 5 let C) 12 let D) 10 let |