A) Tyrkys B) Smaragd C) Granát D) Ametyst
A) Křemen B) Beryl C) Korund D) Feldspar
A) Smaragd B) Topaz C) Rubín D) Hvězdný safír
A) Opal B) Safír C) Smaragd D) Peridot
A) Nečistoty železa B) Nečistoty mědi C) Nečistoty titanu D) Nečistoty manganu
A) Nefritový jadeit B) Jadeitový jadeit C) Černý jadeit D) Císařský jadeit
A) Zinek B) Měď C) Železo D) Mangan
A) Demantoid B) Rodolit C) Almandin D) Spessartit
A) Finanční studie související s obchodováním s drahokamy. B) Umělecká forma zaměřená na vytváření šperků z drahokamů. C) Oblast biologie, která se zabývá studiem drahokamů. D) Věda zabývající se přírodními a umělými drahokamy.
A) Národní asociace zlatníků Velké Británie (NAG). B) GIA. C) Gemologická asociace Velké Británie. D) Americká gemologická společnost.
A) 1908. B) 1925. C) 1931. D) 1947.
A) Zakladatel organizace GIA. B) Zakladatel organizace American Gem Society. C) Člen organizace NAG. D) Robert Shipley.
A) Vývoj Mohsovy stupnice tvrdosti. B) Potřeba služeb v oblasti oceňování šperků. C) Příchod nových druhů „kultivovaných perel“ a pokrok v syntéze rubínů a safírů. D) Rostoucí poptávka po certifikaci diamantů.
A) Velikost drahokamu. B) Pouze intenzita barvy. C) Hmotnost drahokamu. D) Pochopení jeho atomové struktury a určení jeho původu.
A) Historický význam drahokamu. B) Poptávka na trhu po daném typu drahokamu. C) Pouze barva drahokamu. D) Faktory, jako je krystalická struktura, měrná hmotnost, index lomu a další optické vlastnosti.
A) Hmotnost drahokamu. B) Gemologické mikroskopické vyšetření vnitřní struktury, které odhalí přítomnost přírodních fluidních inkluzí nebo částečně roztavených cizorodých krystalů. C) Tržní hodnota. D) Samotná intenzita barvy.
A) Hadřík na čištění drahokamů B) Barevný filtr C) Mikroskop D) Kapesní svítilna
A) Spektroskop B) Polariskop C) Refraktometr D) Dichroskop
A) Měření indexu lomu. B) Verneuilův proces. C) Spektroskopická analýza. D) Měření měrné hmotnosti.
A) Refraktometr B) FTIR spektrometr C) Ultrafialová lampa D) Polariskop
A) FTIR spektrometr B) EDXRF spektrometr C) Polariskop D) Refraktometr
A) Gemology Frontier. B) Gems & Gemology. C) IGR – Rivista Italiana di Gemmologia. D) The Journal of Gemmology.
A) Jsou amorfní, podobně jako sklo. B) Nemají žádné vnitřní struktury. C) Mají drobné vady v místech, kde se krystalická orientace náhle mění. D) Mají zakřivené rýhy.
A) Určit hmotnost drahokamu. B) Změřit velikost drahokamu. C) Pochopit atomovou strukturu a určit původ drahokamu. D) Zjistit stáří drahokamu.
A) Rubíny z Myanmaru jsou vždy větší. B) Budou se lišit vnitřní strukturou a optickými vlastnostmi. C) Thajské rubíny jsou cennější. D) Mají stejnou hodnotu.
A) Kapesní svítilna B) Dichroskop C) Kontaktní kapalina pro měření indexu lomu D) Optická sféra
A) K bezpečnému skladování drahokamů během přepravy. B) K prezentaci drahokamů potenciálním kupcům. C) K provádění analýz a odhadů přímo na místě, nezávisle na infrastruktuře. D) K čištění a leštění drahokamů.
A) Refraktometr B) Polariskop C) Spektroskop D) Ramanův spektrometr
A) Intenzitou barvy drahokamu. B) Nepravidelnou Mohsovou stupnicí tvrdosti minerálů. C) Poptávkou na trhu po daném typu drahokamu. D) Hmotností drahokamu.
A) Zachování tradičních technik broušení drahokamů. B) Identifikace úprav drahokamů, nových syntetických materiálů a dalších nových materiálů. C) Vzdělávání dostatečného počtu gemologů. D) Zajištění dostatečného množství surových drahokamů.
A) Na základě jejich krystalické struktury, měrné hmotnosti, indexu lomu a dalších optických vlastností. B) Pouze podle jejich barvy. C) Podle jejich tržní hodnoty. D) Podle země původu.
A) Ramanův spektrometr B) Spektrometr EDXRF C) Spektroskopický systém pro fotoluminiscenci D) Ultrafialová lampa
A) Polariskop B) Spektroskop C) Refraktometr D) Dichroskop
A) Nový typ perly, který vedl ke založení první gemologické laboratoře v Londýně. B) Přírodní perla nalezená v ústřicích. C) Syntetický diamant. D) Starobylá metoda leštění perel.
A) 5,6–5,9 B) 1,81 C) 3,15–4,20 D) 4,00
A) Měří index lomu světla. B) Určují jeho měrnou hmotnost. C) Ukazují pásma, která naznačují, který prvek drahokam obarvuje. D) Identifikují zakřivené rýhy.
A) Spektroskop B) Refraktometr C) FTIR spektrometr D) Polariskop
A) Úhel, nad kterým se světlo odráží zpět uvnitř drahokamu. B) Úhel, při kterém se na drahokamu projeví jeho štěpné roviny. C) Úhel, při kterém se drahokam rozlomí. D) Úhel, při kterém drahokam absorbuje nejvíce světla.
A) Typ ošetření drahokamů. B) Metoda broušení drahokamů. C) Měřítko pro určování tvrdosti drahokamů. D) Optická vlastnost používaná při kategorizaci drahokamů.
A) Barva, index lomu světla, optické vlastnosti, měrná hmotnost a vyšetření vnitřních charakteristik za pomoci lupy. B) Velikost a hmotnost kamene. C) Tržní hodnota a poptávka. D) Historický význam drahokamu.
A) Refraktometr B) Polariskop C) Dichroskop D) Spektroskop |