![]()
A) Tónina B) Interval C) Akord D) Měřítko
A) Okτάva B) Triáda C) Harmonie D) Interval
A) Přírodní tón B) Dvojitý křížek C) Bemol D) Křížek
A) Označuje tóninu skladby B) Označuje dynamiku C) Určuje takt D) Ukazuje změny tempa
A) Tonika B) Medianta C) Subdominanta D) Dominanta
A) Intonace B) Synkopa C) Transpozice D) Orchestrace
A) Původní tón B) Dvojitý bemol C) Křížek D) Bemol
A) Rytmus B) Výška tónu C) Dynamika D) Tempo
A) Diminuendo B) Decrescendo C) Ritardando D) Crescendo
A) Porozumění hudebnímu zápisu, studium názorů odborníků na hudbu od starověku až po současnost a definování procesů v hudební vědě. B) Zkoumání ladicích systémů, kompozičních metod a praktických aspektů interpretace. C) Analýza jednotlivých děl, srovnávání hudebních interpretací a studium historických nástrojů. D) Zkoumání elektronické tvorby zvuku, improvizace a metod orchestrace.
A) Začíná se základními prvky, nikoli jednotlivými díly nebo interpretacemi. B) Zaměřuje se na elektronickou tvorbu zvuku namísto tradičních nástrojů. C) Kladou se důrazy na improvizaci spíše než na kompoziční metody. D) Zabývá se pouze moderní hudbou a ignoruje historické souvislosti.
A) Výhradně studium elektronické zvukové produkce. B) Metody a koncepty, které skladatelé a hudebníci používají při vytváření a interpretaci hudby. C) Pouze písemné spisy o hudební notaci. D) Komparativní analýza různých hudebních kultur.
A) Zkušenosti s elektronickou produkcí zvuku. B) Vysokoškolské studium, obvykle na úrovni magisterského nebo doktorského studia. C) Pouze praktické zkušenosti s interpretací hudby. D) Výhradně vysokoškolský titul v oboru hudební akustiky.
A) Především techniky improvizace. B) Pouze deskriptivní a statistické metody. C) Výhradně komparativní analýza. D) Matematika, grafická analýza a zápis západní hudby.
A) Jedinec, který se zaměřuje výhradně na hudební akustiku. B) Někdo, kdo se věnuje pouze interpretaci hudby. C) Skladatel, který se specializuje na elektronickou produkci zvuku. D) Osoba, která se zabývá hudební teorií, ať už ji zkoumá, nebo vyučuje.
A) Řecko B) Mezopotámie C) Řím D) Egypt
A) Kovové desky B) Kamenné rytiny C) Papyrusové svitky D) Hliněné tabulky
A) Před rokem 500 př. n. l. B) Před rokem 200 n. l. C) Před rokem 1500 př. n. l. D) Před rokem 1000 př. n. l.
A) Aristoteles B) Platón C) Herodotos D) Sam Mirelman
A) Počet hudebních nástrojů B) Pentatonická stupnice, která primárně využívá stupnici o pěti tónech C) Počet tónů ve stupnici D) Počet hudebních ladů
A) Shierlü B) Huangzhong, neboli „Žlutý zvon“ C) Fénixový tón D) Lülü
A) Kleónidés B) Ptolemaios C) Aristoxenos D) Nikomachos z Gerasy
A) Porfyrios B) Aristoxenos C) Ptolemaios (Πτολεμαίος), Claudius D) Nikomachos z Gerasy
A) 2. století n. l. B) 3. nebo 4. století n. l. C) 4. století n. l. nebo později D) 100–150 n. l.
A) Úvod do hudebního umění B) Úvod do harmonie C) Harmonické prvky D) Harmonické úvahy
A) Porfyrios B) Bacchius Geron C) Aristoxenos D) Nikomachos z Gerasy
A) 4. až 5. století n. l. B) 2. století n. l. C) 3. nebo 4. století n. l. D) 100–150 n. l.
A) přibližně 232–233 – přibližně 305 n. l. B) 127–148 n. l. C) 100–150 n. l. D) 428–347 př. n. l.
A) Guzheng B) Pipa C) Erhu D) Dizi
A) al-Fārābi B) Abū Yūsuf Ya'qūb al-Kindi C) Boethius D) Safi al-Din al-Urmawi
A) Ta'rῑkh al-mῡsῑqᾱ al-arabiyya wa-usῡluha wa-tatawwurᾱtuha B) Arabská hudba C) Zpěv podle not D) Zamzama e wahdat-i-mῡsῑqῑ
A) Žádný z výše uvedených B) Reverend Thomas Symmes C) Bāqiyā Nāyinῑ D) Baron François Rodolphe d'Erlanger
A) Žádná z výše uvedených možností B) Solfege „fa, sol, la“ C) Solfege „ti, do, re“ D) Solfege „do, re, mi“
A) Reverend Thomas Symmes B) Bāqiyā Nāyinῑ C) Žádný z výše uvedených D) Baron Francois Rodolphe d'Erlanger
A) 1900 B) 1720 C) 1800 D) 1750
A) 19. století B) 1750–1900 C) Renesance D) Baroko
A) Evropské kultury B) Kultury Středního východu C) Africké kultury D) Středoasijské kultury
A) Schenkerovské analytické metody. B) Vztahy mezi hudebními prvky. C) Tónové prostory v hudbě. D) Struktura hudebních prvků.
A) Okruh B) Konečné pole C) Vektorový prostor D) Volná abelovská grupa
A) tenuto B) marcato C) legato D) staccatissimo
A) 50 B) 100 C) 10 D) Přibližně 25
A) Crescendo (<) B) Staccato (.) C) Decrescendo (>) D) Marcato (^)
A) Harmonie B) Melodie C) Polyfonie D) Kontrapunkt
A) Rozšířený akord B) Základní akord C) Jednoduchý akord D) Primární akord
A) Gesellschaft für Musiktheorie B) Společnost pro hudební teorii C) Vereniging voor Muziektheorie D) Société d'Analyse musicale
A) sforzando B) mezzo forte, což znamená středně hlasitě C) piano následované fortém D) forte následované pianem
A) Homofonie B) Synkopa C) Monofonie D) Polyrýtmie
A) piano (p) B) sforzando (sfz) C) mezzo piano (mp) D) forte (f)
A) Rytmické vzorce B) Římské číslice C) Harmonické postupy D) Melodické linky
A) Akord B) Rytmus C) Tónina D) Melodie
A) sforzando (sfz) B) mezzo piano (mp) C) pianissimo (pp) D) fortississimo (ffff)
A) David Lewin B) Adolf Bernhard Marx C) Heinrich Schenker D) Ian Bent
A) Samotná příroda je úžasně matematická. B) Příroda nemá s matematikou nic společného. C) Vliv přírody na hudbu je čistě estetický. D) Příroda ovlivňuje pouze biologii, nikoli hudbu.
A) Arnold Schoenberg B) Allen Forte C) Howard Hanson D) Milton Babbitt
A) Polyfonie B) Melodie C) Harmonie D) Kontrapunkt
A) Monofonie B) Kontrapunkt C) Homofonie D) Polyfonie
A) Dvanáctitónová technika B) Obecný serialismus C) Integrální serialismus D) Posttonální myšlení
A) Člen výkonného výboru B) Pokročilý bakalářský titul C) Uchazeč, který dokončil veškeré požadavky, ale ještě neobhájil disertační práci D) Zástupce akademického výboru
A) Jazzová harmonie B) Všechny výše uvedené možnosti C) Klasické období D) Barokní hudba
A) Tonální prostor. B) Hudební intervaly. C) Akordové postupy. D) Dominantní funkce.
A) Adolf Bernhard Marx B) Ian Bent C) Heinrich Schenker D) David Lewin
A) Anthony Newcomb B) Eero Tarasti C) Jean-Jacques Nattiez D) Heinrich Schenker
A) Marcato B) Sul tasto C) Dolce D) Cuivre
A) pianissississimo (pppp) B) forte (f) C) mezzo forte (mf) D) sforzando (sfz)
A) Roland Barthes B) Philip Tagg C) Raymond Monelle D) Kofi Agawu
A) tenuto B) staccato C) legato D) spiccato
A) sforzando (sfz) B) piano (p) C) forte (f) D) mezzo forte (mf)
A) Jediná melodická linka s rytmickým doprovodem. B) Několik nezávislých melodií hraných současně. C) Akordy doprovázející melodii. D) Dvě hlasy, z nichž jeden hraje dronový tón a druhý melodii.
A) Raymond Monelle B) Philip Tagg C) Roland Barthes D) Kofi Agawu
A) Dvanáctitónová technika B) Totální serialismus C) Obecný serialismus D) Vícenásobný serialismus
A) Osm B) Sedm C) Dvanáct D) Patnáct
A) {2 5 9} B) {0 3 7} C) {1 4 8} D) {0 4 7}
A) 435 Hz B) 440 Hz C) 450 Hz D) 432 Hz
A) marcato B) staccatissimo C) portato D) legato
A) legato B) staccato C) marcato D) tenuto
A) náhlé snížení na tichou úroveň B) hlasitý úvod s následným náhlým poklesem C) středně hlasitá dynamika D) postupné zvyšování hlasitosti
A) Arpeggia B) Rytmus C) Mollové trojzvuky D) Přirozené stupnice
A) Inverze B) Transpozice C) Komplementace D) Rytmická analýza
A) Hudební intervaly. B) Akordové postupy. C) Skutečný rytmus hudby. D) Hierarchické vztahy mezi tóny.
A) Ludwig van Beethoven B) Claude Debussy C) Johann Sebastian Bach D) Arnold Schönberg
A) Inverze B) Sekvence C) Triády D) Akordové postupy
A) Diferenciální algebra B) Abstraktní algebra C) Lineární algebra D) Booleova algebra
A) Terce B) Unisono C) Kvinta D) Oktawa
A) Výška tónu B) Hlasitost C) Barva D) Rytmus
A) Leonard B. Meyer B) Kofi Agawu C) Anthony Newcomb D) Philip Tagg
A) Akordy B) Harmonie C) Textura D) Melodie
A) Malá tercie B) Oktawa C) Půltón D) Celý tón
A) Vysoký, nízký, ostrý, plochý B) Dur, moll, durová septima C) Jasný, tlumený, pronikavý atd. D) Rychlý, pomalý, hlasitý, tichý
A) Harmonie B) Rytmus C) Opakování D) Improvizace
A) Hlasitost B) Kontext C) Tempo D) Instrumentace
A) Melodická linka B) Akordová harmonie C) Arpeggiová sekvence D) Tónová stupnice
A) Homofonie B) Polyrýtmie C) Monofonie D) Synkopa |