A) Lední medvědi si vyvíjejí hustší srst.
B) Lední medvědi rozšiřují svůj lovecký areál.
C) Lední medvědi jsou nuceni dříve přicházet na břeh a mají méně tukových zásob.
D) Lední medvědi migrují jižněji, než je obvyklé.

A) Sobi se přizpůsobují změnou své stravy.
B) Sobi si vyvíjejí odolnost vůči hmyzu.
C) Sobi spotřebovávají více energie na útěk před zvýšeným počtem hmyzu, než na krmení.
D) Sobi začali migrovat dříve v roce.

A) Karibu začaly migrovat do jiných oblastí.
B) Populace karibu se zvyšuje.
C) Karibu si osvojují nové způsoby získávání potravy.
D) Karibu mají k dispozici méně potravy, protože se živí především lišejníky.

A) Lesní požáry snižují počet predátorů karibu.
B) Lesní požáry nemají na lišejníky žádný významný vliv.
C) Lesní požáry ovlivňují biomasu a rozlohu lišejníků, jejichž obnova trvá až 75 let.
D) Lesní požáry přispívají ke zvýšení růstu lišejníků.

A) Díky klimatickým změnám se vegetace stává rozmanitější.
B) Klimatické změny ovlivňují strukturu vegetace, což má dopad na divoká zvířata, která na těchto ekosystémech závisí.
C) Do ekosystému se rychle zavádějí nové druhy rostlin.
D) Klimatické změny nemají na vegetaci žádný vliv.

A) Lední medvědi si vyvinou odolnost vůči záplavám.
B) Lední medvědi díky těmto změnám nacházejí nové zdroje potravy.
C) V důsledku toho migrují lední medvědi do městských oblastí.
D) Záplavy a zvyšování hladiny rašelinišť ovlivňují stanoviště ledních medvědů.

A) Soři díky tání permafrostu nacházejí nová stanoviště.
B) V důsledku toho se populace sobů zvyšuje.
C) Tání permafrostu nemá na soby žádný vliv.
D) Tání permafrostu snižuje rozlohu arktické tundry, což má dopad na soby.

A) Husy ničí vegetaci a zhoršují stav půdy, čímž zvyšují salinitu v okolních vodních plochách.
B) Husy snižují salinitu v okolních vodách.
C) Husy nemají na životní prostředí žádný významný vliv.
D) Husy přispívají k obnově vegetace v parku.

A) Změny salinity nemají žádný vliv na vodní organismy.
B) Zvýšená salinita má na vodní ekosystém negativní vliv.
C) Vodní rostliny se při vyšší salinitě dobře vyvíjejí.
D) Způsobuje nárůst populací ryb.

A) Turisté pomáhají obnovovat poškozené ekosystémy.
B) Nové turistické aktivity povedou ke zvýšení biologické rozmanitosti.
C) Turismus nemá žádný vliv na ekosystém parku.
D) Tundrové ekosystémy jsou velmi citlivé na pošlapávání vegetace lidmi.

A) Hlavní potravou sobů v zimě jsou lišejníky.
B) Hmyz je významnou součástí jejich stravy.
C) Sobi se v zimě živí především trávou.
D) Hlavní potravou sobů v zimě jsou bobule.

A) Lišejníkům může trvat až 75 let, než se zotaví po požáru.
B) Zotavení trvá přibližně 10 let.
C) Lišejníky se po požáru neobnoví.
D) Lišejníky se zotaví během několika měsíců.

A) Do parku vede několik cest.
B) Přístup do parku je po celý rok neomezený.
C) Jediný způsob, jak se do parku dostat, je letecky, a to buď helikoptérou, nebo přeletem nad zasněženou krajinou.
D) Návštěvníci se mohou do parku snadno dostat autem.

A) Většinu návštěvníků tvoří vědci, studenti a zaměstnanci parku.
B) Park nejčastěji navštěvují mezinárodní vědečtí pracovníci.
C) Park často navštěvují turisté z celého světa.
D) Park navštěvují pouze místní obyvatelé.

A) Zvýšený turismus může vytvářet problémy pro druhy, které již nyní bojují s dopady klimatických změn a úbytkem přirozeného prostředí.
B) Turismus nemá žádný vliv na divokou zvěř v parku.
C) Turismus pomáhá zmírňovat dopady klimatických změn.
D) Zvýšený turismus prospívá všem druhům v parku.

A) Dřívější tání sněhu vede k velkému množství potravy pro sobi.
B) Tání sněhu nemá žádný vliv na chování sobů.
C) Dřívější tání sněhu způsobuje, že sobi migrují do teplejších oblastí.
D) Vyšší teploty v zimě způsobují, že jsou sobi více obtěžováni hmyzem.

A) Přežití mláďat se díky změnám klimatu zvýšilo.
B) Na rozmnožování ledních medvědů to nemá žádný vliv.
C) Lední medvědi se rozmnožují ve vyšší míře než obvykle.
D) Rozmnožování je negativně ovlivněno, což má dopad na velikost vrhu a přežití mláďat.

A) Husy jsou přemisťovány do jiných oblastí.
B) Národní park Wapusk přijímá opatření ke snížení jejich populace a k nápravě způsobených škod.
C) Podporuje se růst populace hus.
D) Nepřijímají se žádná opatření ve vztahu k populaci hus.

A) Vulkanické krátery.
B) Eskery.
C) Pobřežní linie.
D) Morény.

A) Ekologická zóna Amazonského deštného pralesa.
B) Ekologická zóna Hudson Plains.
C) Ekologická zóna Velkého bariérového útesu.
D) Ekologická zóna Saharské pouště.

A) 1985
B) 1996
C) 2010
D) 2001

A) 50 000 kilometrů čtverečních
B) 11 475 kilometrů čtverečních (4 430 čtverečních mil)
C) 5 000 kilometrů čtverečních
D) 20 000 kilometrů čtverečních

A) Pustovka obecná
B) Polární sova
C) Bělokřídlý orel
D) Kratkozobý bahňák

A) Program pro sledování ekologické integrity (EIMP)
B) Světový fond na ochranu přírody (WWF)
C) Sierra Club
D) Greenpeace

A) 2017
B) 1994
C) 2004
D) 2008

A) 75 %
B) 50 %
C) 27 %
D) 10 %

A) Ananasy, mango, banány
B) Klikvy, borůvky, vřesovcovité bobule, ostružiny, moruše, maliny
C) Jablka, pomeranče, broskve
D) Jahody, ostružiny, hrozny

A) 500 000
B) 288 000
C) 400 000
D) 750 000

A) 2004
B) 1994
C) 2020
D) 2017

A) 2008
B) 1994
C) 2004
D) 2017