A) Studium rozložení jednotlivých druhů v lesích.
B) Obor, který se zabývá pouze vodními ekosystémy.
C) Oblast zaměřená výhradně na ekologii rostlin.
D) Studium vzájemného působení ekologických procesů a prostorových vzorců v krajině.

A) Matematická rovnice používaná v ekologii.
B) Prostorové uspořádání různých typů pokryvu krajiny v rámci určité oblasti.
C) Geografický termín označující pouštní oblast.
D) Typ dekorativního uměleckého díla.

A) Fenomén související s oceánskými proudy.
B) Činnost, při které se vytvářejí umělé hranice mezi krajinami.
C) Změny v podmínkách prostředí a složení druhů na hranici různých ekosystémů.
D) Zvýšení vhodnosti stanoviště v jádru ekosystému.

A) Nemají žádný vliv na biodiverzitu.
B) Omezují šíření invazivních druhů.
C) Usnadňují pohyb druhů a genetickou výměnu mezi populacemi.
D) Zvyšují konkurenci mezi druhy.

A) Ovlivňuje pohyb a rozmístění organismů.
B) Ovlivňuje chemické reakce v atmosféře.
C) Mění rychlost světla v ekosystémech.
D) Ovlivňuje zemské magnetické pole.

A) Fyzická bariéra, která brání pohybu mezi biotopy.
B) Termín pro nejvzdálenější část krajiny.
C) Dekorativní linie zakreslená na mapách.
D) Přechodová zóna mezi různými prvky krajiny.

A) Postupné změny v podmínkách životního prostředí v rámci určité krajiny.
B) Matematická rovnice používaná pro výpočet plochy krajiny.
C) Geologický skalní útvar.
D) Typ zahradnického nástroje.

A) Malý strom v lese.
B) Forma architektonické struktury.
C) Relativně homogenní oblast, která se liší od svého okolí.
D) Nástroj používaný k opravě poškození v krajině.

A) Charakterizuje přechodovou zónu mezi dvěma společenstvy.
B) Popisuje vzájemně propojený systém koridorů.
C) Propojenost měří, jak moc jsou jednotlivé prvky sítě vzájemně propojené nebo jak moc tvoří prostorově souvislý celek.
D) Definuje nejmenší ekologicky odlišnou jednotku při mapování krajiny.

A) Analýza hlavních komponent, faktorová analýza
B) Regresní analýza, ANOVA
C) Shluková analýza, kanonická korelační analýza (CCA), detrendovaná korelační analýza (DCA)
D) Analýza časových řad, prostorová autokorelace

A) Už byla dobře zavedená a další výzkum nebyl nutný.
B) Bylo to sice jen něco málo přes deset let, co tato oblast vznikla, ale měla velký potenciál pro rozvoj teorie.
C) Zaměřovala se výhradně na populace živočichů.
D) Hlavním předmětem zájmu byly především mořské ekosystémy.

A) K vytváření abstraktních uměleckých děl.
B) K budování fyzických krajin.
C) K simulaci a předpovídání ekologických vzorců a procesů v krajině.
D) K analýze historických dokumentů.

A) Meteorologie
B) Geologické formace
C) Botanické studie
D) Obecná teorie ekologie

A) Definuje krajinu nezávisle na lidských zájmech.
B) Využívá pouze společenské vědy a humanitní obory.
C) Opírá se o několik přírodních věd.
D) Zaměřuje se výhradně na lidské vnímání.

A) Přítomnost pouze jednoho druhu rostlin na daném území.
B) Matematický pojem, který nesouvisí s ekologií.
C) Rozmanitost typů vegetačního pokryvu a jejich prostorové uspořádání v rámci krajiny.
D) Termín pro homogenní krajiny.

A) Carl Troll
B) John A. Wiens
C) Richard Forman a Michel Godron
D) Ernst Neef

A) Prostorová úroveň sociálně-ekologického systému.
B) Prostorová úroveň zaměřená na organismy a zahrnující více měřítek.
C) Prostorová úroveň odpovídající několika kilometrům, v níž se krajina vnímá v souvislosti s lidskou činností.
D) Prostorová úroveň kulturního významu.

A) Evropa
B) Asie
C) Afrika
D) Severní Amerika

A) Podporou genetických úzkých hrdel.
B) Snížením toku genů mezi populacemi.
C) Izolací populací.
D) Snížením rizika příbuzenské plemenitby a zvýšením genetické rozmanitosti.