![]()
A) Vlnová funkce B) Kvantové provázání C) Vlnově-částicová dualita D) Strašidelná akce na dálku
A) Povrchová plocha kvantového systému. B) Elementární částice v atomovém jádru. C) Jednotka kvantované energie. D) Kvantový bit, který může být v superpozici nebo v provázaném stavu.
A) Vlastnosti systému, které lze měřit B) Předpovědi o budoucím stavu kvantového systému C) Virtuální částice, které interagují s hmotou D) Teoretické koncepty, které nelze přímo pozorovat
A) Proces převodu klasických bitů na kvantové bity B) Zvýšení míry provázanosti mezi částicemi C) Vývoj kvantových algoritmů pro šifrování D) Ztráta kvantové koherence a přechod ke klasickému chování
A) Určuje rychlost světla ve vakuu. B) Dokazuje zákon zachování energie. C) Ukazuje chování elektronů v magnetickém poli. D) Demonstruje vlnově-částicovou dualitu světla a hmoty.
A) Zařízení, které řídí atomové reakce v jaderných elektrárnách B) Počítač, který využívá qubity k provádění výpočtů založených na kvantových principech C) Počítač optimalizovaný pro vysokorychlostní internetové připojení D) Software, který simuluje kvantově mechanické chování
A) Atomy se skládají z částic s kladným a záporným nábojem. B) Elektrony obíhají kolem jádra v diskrétních energetických hladinách. C) Orbity jsou definovány pravděpodobností, s jakou lze nalézt elektron. D) Elektrony a protony mají kvantované hybnosti.
A) Přenos dat pomocí kvantových počítačů. B) Je to jev, při kterém částice prochází potenciální bariérou. C) Vznik virtuálních částic v urychlovačích částic. D) Pohyb částic v cyklickém pohybu.
A) Jako aproximace platná pro běžné měřítka B) Prostřednictvím principu neurčitosti C) Pomocí skrytých proměnných D) Ignorováním vlnově-částicové duality
A) Planckova konstantní pravidlo B) Heisenbergův princip C) Princip neurčitosti D) Einsteinova teorie
A) Niels Bohr, Erwin Schrödinger, Werner Heisenberg, Max Born, Paul Dirac B) Isaac Newton, Albert Einstein, James Clerk Maxwell C) Richard Feynman, Stephen Hawking, Roger Penrose D) Galileo Galilei, Johannes Kepler, Tycho Brahe
A) Heisenbergův princip neurčitosti B) Planckovo tvrzení C) Einsteinova teorie relativity D) Bellovo tvrzení
A) Pouze klasická mechanika B) Pouze statistika C) Základní aritmetika a geometrie D) Komplexní čísla, lineární algebra, diferenciální rovnice, teorie grup
A) Vlnově-částicový dualismus B) Kolaps kvantového stavu C) Princip neurčitosti D) Princip superpozice
A) Je komutativní. B) Je nedeterministický. C) Je nelineární. D) Je unitární.
A) Atom vodíku B) Atom helia C) Víceelektronový systém, který nemá analytické řešení D) Složitá biologická molekula
A) [X̂, P̂] = ℏ B) [X̂, P̂] = -iℏ C) [X̂, P̂] = iℏ D) [X̂, P̂] = 0
A) (ψ_A)2 ⊗ (ψ_B)2. B) ψ_A * ψ_B. C) ψ_A + ψ_B. D) ψ_A ⊗ ψ_B.
A) |α|² + |β|² = 1 B) |α|² * |β|² = 1 C) |α|² - |β|² = 1 D) |α| + |β| = 1
A) Matice hustoty. B) Provázané stavy. C) Stavové vektory. D) Pozitivně definované operátorové míry (POVM).
A) (ℏk² / (2m)) e^(i(kx - ℏkt)) B) -(ℏ² / (2m)) d²/dx² C) (πa⁻¹/4) e^(-x²/(2a)) D) (1/2m) P²
A) Mimo pole B) Celý prostor C) Na hranicích D) Určitá oblast
A) Variační metoda B) Teorie poruch C) Metoda „žebříku“ D) Metoda separace proměnných
A) 1925 B) 1930 C) 1926 D) 1923
A) Princip akce B) Hamiltonián (H) C) Zachovávající se pozorovatelná veličina D) Jakýkoli hermitovský operátor
A) 1915 B) 1925 C) 1899 D) 1900
A) Kvantová pole B) Smyčkové sítě C) Gravitační vlny D) Smyčkové smyčky
A) 1803 B) 1900 C) 1925 D) 1859
A) Euklidovský prostor B) Minkowského prostor C) Hilbertův prostor D) Fázový prostor
A) Provázané stavy. B) POVM (Positive-Operator-Valued Measure). C) Stavové vektory. D) Redukované matice hustoty.
A) -(ℏ² / (2m)) d²/dx² B) (1/√(2π)) ∫ eikx dk C) ψk, 0 D) e^(i(kx-ℏk²t/(2m)))
A) U(t) = eiHt/ℏ B) U(t) = e-iHt/ℏ C) U(t) = iHt/ℏ D) U(t) = Ht/ℏ
A) Stern-Gerlachův experiment B) Experiment s dvojitou štěrbinou C) Rutherfordův rozptyl D) Fotoelektrický jev
A) J. J. Thomson B) Michael Faraday C) Eugen Goldstein D) Julius Plücker
A) Albert Einstein B) Max Born C) Erwin Schrödinger D) Niels Bohr
A) Gustav Kirchhoff B) Niels Bohr C) Max Planck D) Albert Einstein
A) Mnoho oborů B) Termodynamika C) Pouze klasická fyzika D) Obecná teorie relativity
A) Johann Wilhelm Hittorf B) Eugen Goldstein C) Julius Plücker D) Michael Faraday
A) Vlnová mechanika B) Maticová mechanika C) Teorie transformací D) Feynmanova formulace založená na integrálu přes trajektorie
A) Werner Heisenberg B) Pascual Jordan C) Arnold Sommerfeld D) Max Born
A) Mezinárodní kongres fyziky B) První Solvayská konference C) Sympozium o kvantové mechanice D) Pátá Solvayská konference
A) Gluon, který přenáší silnou jadernou sílu B) Graviton, který přenáší gravitační sílu C) Photon, který přenáší elektromagnetickou sílu D) W boson, který přenáší slabou jadernou sílu
A) (1/√(2π)) ∫ eikx dk B) ℏk C) e-ak²/2 D) -(ℏ²/(2m)) d²/dx²
A) Louis de Broglie B) Werner Heisenberg C) Erwin Schrödinger D) Max Born
A) Kvantizace B) Superpozice C) Dekohere D) Propletenost
A) Hermitovské operátory B) Vlnové funkce C) Unitární matice D) Vlastní hodnoty |