A) Zajišťují nepřetržitý průtok vody pro všechny druhy.
B) Ovlivňují pouze suchozemské druhy.
C) Nemají žádný vliv na rozšíření organismů.
D) Mohou omezovat šíření organismů podél toků.

A) Vytvářejí jednotné trofické režimy v celém toku.
B) Zvyšují počet predátorů v dané oblasti.
C) Přítomnost nebo absence určitých druhů může způsobovat rozdíly ve vodním ekosystému nad a pod vodopády.
D) Odstraňují veškerou vodní vegetaci.

A) Pouštní oblasti.
B) Prostředí samotného vodopádu.
C) Hlubokomořské prostředí.
D) Okolní suchozemský ekosystém.

A) Obsahují mnohem větší biologickou rozmanitost, než se dříve předpokládalo.
B) Neobsahují žádný vodní život.
C) Podporují menší počet druhů, než se očekávalo.
D) Nemají žádný významný vliv na životní prostředí.

A) Vysušují okolní oblast.
B) Zvyšují teplotu v jejich okolí.
C) Nemají žádný vliv na suchozemské druhy.
D) Vytvářejí mikroklima s chladnějšími teplotami a vyšší vlhkostí.

A) Tropické stromy.
B) Kaktusy a sukulentní rostliny.
C) Pouštní keře.
D) Mechy a játrovky.

A) Černé rorýše a ledňáčky bělohlaví.
B) Tučňáci a lední medvědi.
C) Sovy a sokoli.
D) Orli a jestřábi.

A) Aby se vyhnula predátorům.
B) Aby byla blíž zdrojům potravy.
C) Aby zůstala v suchu během deště.
D) Aby byla vystavena většímu množství slunečního světla.

A) Nikdy nevysychají.
B) Protékají nepřetržitě.
C) Objevují se pouze po dešti nebo při výrazném tání sněhu.
D) Vždy se nacházejí pod zemí.

A) Na dně oceánu, kde chladná, hustší voda přetéká přes kaskádu a klesá pod teplejší vodu.
B) V pouštích.
C) Výhradně na pevnině.
D) Pouze ve sladkovodních jezerech.

A) Od bodu 2000 stop pod hladinou až do hloubky přibližně 11 500 stop.
B) Od 5000 stop do 10 000 stop.
C) Od hladiny do hloubky 1000 stop.
D) Neproudí pod vodou.

A) Hluboké údolí nebo rokle v horním toku řeky.
B) Kotlina v pevném skalním podloží.
C) Mělká jeskyně, známá jako skalní převis.
D) Strmě se svažující říční koryto.

A) Až jeden a půl metru za rok.
B) Neposouvá se; zůstává na stejném místě.
C) Více než tři metry za rok.
D) Méně než půl metru za rok.

A) Edward Rashleigh
B) William Morris Davis
C) Alexander von Humboldt
D) Oscar von Engeln

A) Kataraktologie
B) Vodopádologie
C) Geomorfologie
D) Hydrologie

A) Andrew Goudie
B) Edward Rashleigh
C) William Morris Davis
D) Oscar von Engeln

A) Viktorijské vodopády
B) Niagarské vodopády
C) Vodopády Carbet
D) Vodopády Saint Anthony

A) David Livingstone
B) Brian J. Hudson
C) Kryštof Kolumbus
D) Louis Hennepin

A) Řeka Viktoria
B) Mosi-oa-Tunya
C) Královský vodopád
D) Vodopády Livingstone

A) 1820. léta
B) 1884
C) 1942
D) 2006

A) Edward Rashleigh
B) Oscar von Engeln
C) Andrew Goudie
D) William Morris Davis

A) Zasypání vodopádů betonem
B) Stavba kanálů
C) Demontáž vodopádů
D) Používání vrtulníků

A) Angelovy vodopády.
B) Niagarské vodopády.
C) Tyssestrengene v Norsku.
D) Viktorijské vodopády.

A) Čtyřicet pět.
B) Třicet osm.
C) Padesát.
D) Dvaadvacet pět.

A) Kaluli
B) Šintoismus
C) Otavalo
D) Jivaroan

A) Angel Falls
B) Khone Phapheng Falls
C) Cascata delle Marmore
D) Inga Falls

A) J. M. W. Turner
B) Kalulové
C) Otavalové
D) Michael Harner