Ústava Římské republiky - Kvíz
Constitution of the Roman Republic
  • 1. Která společenská třída v Římské republice měla největší politickou moc?
A) Plebejcové
B) Otroci
C) Patriciové
D) Ekvité
  • 2. Kdo byli dva volení úředníci Římské republiky, kteří společně vládli státu?
A) Konzulové
B) Aedilové
C) Tribunové
D) Cenzorové
  • 3. Jak se nazývala situace, kdy římský generál dočasně převzal kontrolu v době krize?
A) Republika
B) Tyrannie
C) Monarchie
D) Diktatura
  • 4. Který slavný vojenský generál se v roce 49 př. n. l. prohlásil diktátorem a fakticky ukončil existenci Římské republiky?
A) Marcus Antonius
B) Scipio Africanus
C) Pompeius
D) Julius Caesar
  • 5. Jak se jmenoval římský úředník, který byl zodpovědný za provádění sčítání lidu, správu veřejných financí a dohled nad veřejnou morálkou?
A) Cenzor
B) Tribun
C) Konzul
D) Praetor
  • 6. Která událost znamenala oficiální konec Římské republiky a začátek Římské říše?
A) Bitva u Actia
B) Dobytí a vyplenění Říma Vizigóty
C) Punské války
D) Atentát na Julia Caesara
  • 7. Jak se nazývala skupina 300 mužů, kteří byli jmenováni, aby radili konzulům v Římské republice?
A) Curia Hostilia
B) Sibyllinské knihy
C) Senát
D) Rada plebejů
  • 8. Kdo byli úředníci, kteří měli na starosti udržování veřejného pořádku a dohled nad hrami a slavnostmi ve starověkém Římě?
A) Aedilové
B) Diktátoři
C) Cenzorové
D) Kvestoři
  • 9. Jak se jmenoval úřad, který dohlížel na soudní záležitosti v Římské republice?
A) Praetoři
B) Aedilové
C) Kvestoři
D) Cenzorové
  • 10. Jak se jmenovala skupina soudců ve starověkém Římě, která projednávala soudní případy a vydávala rozsudky?
A) Centurioni
B) Kvestoři
C) Praetoriánská garda
D) Centumvíři
  • 11. Jaké pravomoci měli magistráti v Římské republice?
A) Mohli pouze předsedat shromážděním, ale neměli žádné další pravomoci.
B) Byli výhradně odpovědní za vyhlášení války.
C) Vykonavali náboženské, vojenské a soudní pravomoci.
D) Neměli žádný vliv na shromáždění.
  • 12. Jaký byl významný důsledek konfliktu mezi patriciji a plebeji?
A) Úřad tribunů byl zrušen.
B) Senát se stal jediným vládním orgánem.
C) Patriciové ztratili veškerou politickou moc.
D) Plebejským občanům byly přiznány stejné politické práva.
  • 13. Jak se vyvíjela ústava Římské republiky od svých počátků?
A) Od dob Římského království zůstala nezměněna.
B) Brzy byla sepsána do jednoho souhrnného písemného dokumentu.
C) Senát se stal jediným vládním orgánem.
D) V průběhu téměř pěti set let se výrazně a podstatně proměnila.
  • 14. Jakou roli sehrával plebejský shromáždění v Římské republice?
A) Bylo zodpovědné za volbu úředníků.
B) Sloužilo jako poradní orgán pro senát.
C) Nemělo žádnou významnou roli ani moc.
D) Mělo plnou zákonodárnou pravomoc.
  • 15. Jaké byly důsledky rostoucí centralizace moci v pozdní Římské republice?
A) Úředníci už nemohli vzájemně vetovat rozhodnutí.
B) Plebejcům byly odebrány politické práva.
C) Senát získal nebývalou moc nad shromážděními.
D) Vedlo to republiku k občanské válce.
  • 16. Jakým způsobem se rozhodovalo na římských shromážděních?
A) Po vyslechnutí řečníků mohl předsedající shromáždění vyhlásit přímé hlasování, při kterém se rozhodovalo o návrhu jako celku.
B) Prostřednictvím otevřených debat a diskusí mezi členy shromáždění.
C) Konsenzem po dlouhých jednáních.
D) Rozhodnutí se činila losováním.
  • 17. V čem se comitia lišila od contia?
A) Comitia byla formální shromáždění, na kterých se přijímala právní rozhodnutí, zatímco contio bylo neformální fórum, na kterém se žádná právní rozhodnutí nepřijímala.
B) Comitia i contio měly stejný účel.
C) Obě byly formální shromáždění, na kterých se přijímaly zákony.
D) Obě byly neformální shromáždění, na kterých se oznamovaly důležité informace.
  • 18. Jakou byla jednou z hlavních povinností cenzorů?
A) Rozhodování v trestních případech
B) Jmenování konzulů
C) Provádění sčítání lidu
D) Vedení vojenských tažení
  • 19. Kdo zavraždil Caesara a zabránil tak uskutečnění jakýchkoli jeho plánů?
A) Liberátoři
B) Římští občané
C) Pompeiovci
D) Antonius a Octavianus
  • 20. Jaký byl běžný způsob, jak ukončit rozpravy v senátu?
A) Prodloužená řečnická vystoupení, která trvala až do setmění.
B) Okamžité schválení všech návrhů.
C) Hlasování aklamací.
D) Rozpravy se nikdy předčasně neukončovaly.
  • 21. Na základě čeho nelze usoudit, že Caesar plánoval zásadní změny v republikánském systému?
A) Rozšíření území
B) Snížení vojenské moci
C) Úplné zrušení
D) Rozsáhlé reformy
  • 22. Jaká byla klíčová charakteristika prvních tribun v Římské republice?
A) Jejich přesný počet v této rané době není znám.
B) Vyhlásili válku nepřátelům.
C) Přesně deset tribun existovalo.
D) Vybírali daně.
  • 23. Jaký byl hlavní účel římských shromáždění při řešení zákonodárných otázek v období střední republiky?
A) Aktivně diskutovaly a zamítaly návrhy zákonů.
B) Reprezentovaly zahraniční zájmy.
C) Sloužily spíše jako symbol legitimity než jako orgán pro projednávání.
D) Samostatně připravovaly nové návrhy zákonů.
  • 24. Který zákon umožnil, aby se plebiscity vztahovaly na všechny Římany?
A) Senatus consultum ultimum
B) Plebiscitum Ovinium
C) Lex Caecilia Didia
D) Lex Hortensia
  • 25. Jak byla úcta k senátu zakořeněna v římské republice?
A) Prostřednictvím aristokratických společenských norem
B) Vynucováním ze strany armády
C) Prostřednictvím hlasování občanů
D) Prostřednictvím náboženských rituálů
  • 26. Jak dlouho trvalo funkční období konzula v Římské republice?
A) Dva roky
B) Deset let
C) Jeden rok
D) Pět let
  • 27. Kdo byl volen patriciánskými členy senátu na pětidenní funkční období?
A) Aedil
B) Interrex
C) Quaestor
D) Diktátor
  • 28. Kolik bylo v centuriátním shromáždění volebních bloků?
A) 193 volebních bloků.
B) 100 volebních bloků.
C) 300 volebních bloků.
D) 50 volebních bloků.
  • 29. Kdo byl v Římské republice zodpovědný za ražení mincí?
A) Aedilové
B) Vigintisexviri
C) Diktátoři
D) Quaestoři
  • 30. Jakou pravomoc měli konzuli, která jim umožňovala radit se s bohy jménem lidu?
A) Cursus honorum
B) Imperium
C) Augurie
D) Prodloužení funkčního období
  • 31. Jaký významný vliv měli pozdější republikánští pretori?
A) Římské právo
B) Vojenská strategie
C) Náboženské slavnosti
D) Občanská infrastruktura
  • 32. Jaké byly některé z povinností konzulů při řešení vnitřních záležitostí v Římské republice?
A) Vykonavání spravedlnosti.
B) Předkládání návrhů zákonů.
C) Velení samostatným konzularním armádám.
D) Organizování každoročního festivalu Feriae Latinae (jarní slavnosti).
  • 33. Kolik praetorů bylo za Sullova období?
A) Osm
B) Šest
C) Čtyři
D) Dva
  • 34. Jaká byla hlavní povinnost cenzorů kromě provádění sčítání lidu?
A) Provádění soudních procesů
B) Vedení vojenských operací
C) Hodnocení morálky ve společnosti
D) Jmenování tribunů
  • 35. Jaký termín se používal k označení nedotknutelnosti tribunů?
A) Auctoritas
B) Sacrosanct
C) Imperium
D) Potestas
  • 36. Kdo argumentoval proti názoru, že dlouhé vojenské velení představuje popření republikánských zásad?
A) Erich Gruen
B) Pompeius
C) Antonius
D) Julius Caesar
  • 37. Kdo zastupoval kurie na kuriálním shromáždění v období pozdní republiky?
A) Třicet liktorů.
B) Vojenské tribunály.
C) Senát.
D) Rada starších.
  • 38. Jaká byla hlavní povinnost prétorů v pozdějším období Římské republiky?
A) Předkládání návrhů zákonů
B) Velení armádám
C) Organizování náboženských slavností
D) Správa spravedlnosti
  • 39. Který úředník byl jmenován konzuly, aby řešil naléhavé problémy?
A) Kvestor
B) Aedil
C) Magister equitum
D) Diktátor
  • 40. Co znamenalo odklon Říma od státu, v němž nevládl žádný jediný vládce?
A) Vytvoření triumvirátu
B) Atentát na Caesara
C) Úspěšné nastoupení císaře Tiberia na trůn v roce 14 n. l.
D) Založení senátu
Vytvořeno pomocí That Quiz — stránka pro vytváření a hodnocení testů z matematiky a dalších předmětů.