![]()
A) Holocén B) Miocén C) Eocén D) Pliocén
A) Popelové kužely složené z pyroklastického materiálu B) Lávové kupoly složené z ryolitu C) Stratovulkány vzniklé z andezitové lávy D) Štítové sopky vytvořené toky čedičové lávy
A) Mořské útesy vysoké přes 900 metrů B) Vulkanické krátery C) Korálové útesy D) Lávové tunely
A) Vulkan Vailulu'u B) Vulkan Pago Pago C) Vulkan Ofu D) Vulkan Tutuila
A) Zemětřesení B) Výbuch sopky C) Sesuv půdy, který by způsobil povodeň D) Tsunami, které by mohlo mít dopad na Fidži
A) Andezitové lávy B) Olivínové bazalty C) Dacitové lávy D) Rhyolitové lávy
A) Upolu a Savai'i B) Aunu'u a Manua C) Ofu a Olosega D) Taʻū a Tutuila
A) Zřícení štítových vulkánů B) Erupce stratovulkánů C) Podmořské sesuvy D) Vznik lávových tunelů
A) Erupce, při které se pod vodou vytvořily tufové kužely a na souši struskové kužely B) Vytvoření lávových plató C) Vývoj stratovulkánů D) Vznik štítových kupolí
A) Kaldery rozšířené erozí B) Korálové útesy C) Vulkanické krátery D) Lávová plató
A) J 70° V B) S 70° Z C) Z 70° J D) V 70° S
A) Olivínové bazaltové pahoehoe a aa lávové proudy B) Dacitové štítové vulkány C) Rhyolitové lávové kopce D) Andezitové stratovulkány
A) Eocenní štítové vulkány B) Holocenní lávové kopule C) Pleistocenní struskové kužely D) Miocenní stratovulkány
A) Lávové proudy, včetně olivínového bazaltu typu pahoehoe a troskových kuželů B) Vznik korálových útesů C) Erupce ryolitových stratovulkánů D) Vznik lávových plošin
A) Lávové tunely B) Podmořský mělčin, který umožňuje růst korálových útesů C) Žíly D) Sopečné krátery
A) Štítové kopule B) Podmořské tufové kužele a kužele z vulkanického popela na pevnině C) Stratovulkány D) Lávové plošiny
A) Rhyolitová láva B) Dacitová láva C) Aa láva D) Pahoehoe láva
A) Severní střední část ostrova B) Zóna trhlin směřující ze severu na jih C) Barový útes D) Jižní pobřežní útesy
A) Erupce rýolitových lávových kupol B) Vznik štítových vulkánů C) Vznik olivínových bazaltových lávových proudů typu pahoehoe D) Vznik stratovulkánů
A) Eocenní štítové vulkány B) Pozůstatky sopečné činnosti z pozdního terciéru až pozdního pliocénu C) Holocenní lávové plošiny D) Miocenní stratovulkány
A) Štíhlé kužele vytvořené v roce 1902 B) Lávové plošiny C) Štítové kopule D) Stratovulkány
A) 1993 B) 2002 C) 2010 D) 1988
A) 2 500 akrů B) 3 341 akrů C) 1 000 akrů D) 8 257 akrů
A) Delegát Fofō Iosefa Fiti Sunia B) Dr. Paul Cox C) Předseda asociace na ochranu netopýrů D) Správa národních parků
A) Manuʻa Islands B) Ofu C) Tutuila D) Taʻū
A) Hřeben Maugaloa B) Hora Lata C) Vrchol Sunuitao D) Hora Alava
A) Uzavřela 50letou nájemní smlouvu s radami vesnic na Samoi B) Jednala se soukromými vlastníky C) Využila právo vyvlastnění D) Pozemky zakoupila přímo
A) 2 500 hektarů B) 8 257 hektarů C) 3 341 hektarů D) 1 000 hektarů
A) Vrchol Sunuitao B) Hřeben Maugaloa C) Hora Alava D) Hora Lata
A) 2 500 akrů B) 8 257 akrů C) 3 341 akrů D) 5 757 akrů
A) 1 100 akrů B) 400 akrů C) 2 500 akrů D) 1 200 akrů
A) Hřeben Maugaloa B) Bod Breakers C) Hora Lata D) Vrchol Sunuitao
A) Maugaloa Ridge B) Sunuitao Peak C) Mount Alava D) Lata Mountain
A) 50 % B) 10 % C) 70 % D) Přibližně 30 %
A) Bílonuchá obří netopýrka (White-naped flying fox) B) Není k dispozici C) Samojská obří netopýrka (Samoa flying fox) D) Netopýr tichomořský (Pacific sheath-tailed bat)
A) Mikronéská ještěrka B) Oceánská gekonovitá ještěrka C) Tichomořská krajta D) Skvrnitá ještěrka se zornicemi
A) Slepá zmije brahminská B) Tichomořská zmije C) Gecko krátkoprsté D) Běžné domácí gecko
A) Psi B) Kočky C) Prasata D) Polynéské krysy
A) Pouštní les B) Les v nížinné oblasti C) Mlžný les D) Tropický deštný les
A) Špaček samojský B) Duhař pestrobarevný C) Holub tichomořský D) Medonoska žlutolící
A) John Flanagan. B) Umělec z Komise pro výtvarné umění. C) Člen poradního výboru pro ražbu mincí. D) Richard Alan Masters.
A) Prosinec 2018. B) Leden 2019. C) Březen 2021. D) Únor 2020. |