A) Jediný atom B) Typ kovu C) Malá anorganická molekula D) Velká molekula složená z opakujících se strukturálních jednotek
A) Polymerace otevíráním kruhu B) Adiční polymerace C) Kondenzační polymerace D) Polymerace rozkladem
A) Teplota, při které polymer přechází ze skelného do gumového stavu. B) Teplota, při které se polymer taví. C) Teplota, při které se polymer rozkládá. D) Teplota, při které polymer krystalizuje.
A) Zvýšení mechanické pevnosti a stability B) Zkrácení délky polymerového řetězce C) Zvýšení rozpustnosti polymeru D) Snížení hustoty polymeru
A) Zvýšení molekulové hmotnosti vede ke zvýšení viskozity. B) Zvýšení molekulové hmotnosti vede ke snížení elasticity. C) Zvýšení molekulové hmotnosti vede ke snížení viskozity. D) Molekulová hmotnost nemá na viskozitu žádný vliv.
A) K modelování konformace polymerních řetězců. B) K určení kinetiky degradace polymerů. C) K předpovídání mechanických vlastností polymerů. D) K vysvětlení termodynamiky polymerních roztoků a směsí.
A) Podporuje tvorbu malých krystalických oblastí v polymeru. B) Omezuje ohebnost polymerových řetězců. C) Zvyšuje teplotu skelného přechodu. D) Zlepšuje rozpustnost polymeru.
A) Rozložit polymerové řetězce B) Zlepšit nebo upravit vlastnosti polymerů C) Snížit pružnost polymerů D) Snížit trvanlivost polymerů
A) Jedna molekula monomeru. B) Polymer s vysokým stupněm krystalinity. C) Polymer, který obsahuje pouze jednu opakující se jednotku. D) Polymer složený ze dvou nebo více různých monomerů.
A) Vyvolat degradaci polymerů. B) Zvýšit mechanickou pevnost a zabránit klouzání polymerových řetězců. C) Podpořit krystalizaci polymerů. D) Snížit rozpustnost polymerů.
A) Skelný stav podporuje pružnost polymerů. B) Skelný stav se vyskytuje pouze u amorfních polymerů. C) Skelný stav nemá vliv na vlastnosti polymerů. D) Ve skelném stavu je polymer tvrdý a křehký.
A) Doi a Edwards B) I. M. Lifšic C) Flory D) Pierre-Gilles de Gennes
A) Řízená procházka B) Jednoduchá náhodná procházka C) Brownův pohyb D) Náhodná procházka s omezením překrývání
A) N/b. B) √N. C) 0. D) bN.
A) ⟨R ⋅ R⟩ = 3Nb² B) ⟨R ⋅ R⟩ = Nb C) ⟨R ⋅ R⟩ = b³ D) ⟨R ⋅ R⟩ = N²b²
A) x_rms = √bN. B) x_rms = bN. C) x_rms = b√N. D) x_rms = N/b.
A) Termodynamika B) Fyzika pevných látek C) Statistická fyzika D) Polymerní chemie
A) 1/2 B) 1/4 C) 1/3 D) 3/5
A) Tvoří fraktální objekt B) Výrazně se rozpíná C) Chová se jako pevná koule D) Stává se ideálním řetězcem
A) ⟨ri ⋅ rj⟩ = Nδij B) ⟨ri ⋅ rj⟩ = R² C) ⟨ri ⋅ rj⟩ = b²δij D) ⟨ri ⋅ rj⟩ = 3b²δij
A) Model řetězce podobného červu B) Ideální modely řetězců C) Model s omezenou rotací D) Reálné modely řetězců
A) S(R) = ln(kBΩ(R)) B) S(R) = kBΩ(R) C) S(R) = kB ln(Ω(R)) D) S(R) = Ω(R) / kB
A) Přesně 25 nm. B) Přibližně 50 nm. C) Více než 100 nm. D) Méně než 10 nm.
A) Ω(R) = R / P(R) B) Ω(R) = P(R) / c C) Ω(R) = cR D) Ω(R) = cP(R)
A) Délka perzistence. B) Pozice minim v rotační potenciální energii. C) Pevné vazebné úhly způsobené chemickou vazbou. D) Boltzmannův faktor založený na potenciální energii.
A) ΔF = TΔS(R) B) ΔF = kBΔS(R) C) ΔF = -TΔS(R) D) ΔF = S(R)/T
A) Model konečného, roztažitelného, nelineárního elastického řetězce B) Model volně spojeného řetězce C) Model řetězce podobného červu D) Model rotačních izomerních stavů
A) Jednoduchá náhodná procházka B) Brownův pohyb C) Samouzavírající se náhodná procházka D) Řízená procházka
A) Volně se otáčející řetězec B) Model řetězce podobného červu C) Model rotačních izomerních stavů D) Model s omezenou rotací |