A) Galileo Galilei B) Isaac Newton C) Albert Einstein D) Stephen Hawking
A) 1 000 000 000 metrů za sekundu B) 100 000 000 metrů za sekundu C) 299 792 458 metrů za sekundu D) 500 000 000 metrů za sekundu
A) Rychlost světla B) Délka C) Čas D) Hmotnost
A) Potenciální energie B) Zákon zachování hybnosti C) Síla a zrychlení D) Ekvivalence hmoty a energie
A) Temná hmota B) Plazma C) Svítící éter D) Kvantové vakuum
A) Stává se nulovou B) Snižuje se C) Zvyšuje se D) Zůstává konstantní
A) Cestování vesmírem v čase B) Kvantové provázání C) Sjednocení prostoru a času do jednoho kontinua D) Alternativní dimenze
A) Zákon setrvačnosti B) Princip relativity C) Kvantové provázání D) Zákon zachování energie
A) James Clerk Maxwell B) Galileo Galilei C) Albert Einstein D) Isaac Newton
A) 1915 B) 1895 C) 1905 D) 1925
A) Pohyblivé hodiny se zastaví B) Pohyblivé hodiny jdou rychleji C) Pohyblivé hodiny jdou pomaleji D) Pohyblivé hodiny jdou stejně rychle
A) Nastávají v různém čase B) Zůstávají současné C) Jejich pořadí se změní D) Zmizí
A) Postgraduální úroveň B) Úroveň základní školy C) Úroveň univerzity D) Úroveň střední školy
A) E=c/m2 B) E=mc C) E=mc2 D) E=m/c2
A) Newtonova geometrie B) Lorentzova geometrie C) Euklidovská geometrie D) Galileova geometrie
A) L B) c C) m D) E
A) Newtonova transformace B) Euklidovská transformace C) Lorentzova transformace D) Galileova transformace
A) Relativistické korekce B) Euklidovská geometrie C) Galileova transformace D) Newtonova mechanika
A) Čas měřený mezi dvěma událostmi pozorovately v pohybu se liší B) Rychlosti se již nesčítají jednoduše C) Události, které se jednomu pozorovateli zdají současné, nemusí být současné pro jiného pozorovatele D) Vzdálenosti mezi dvěma událostmi měřené pozorovately v pohybu se liší
A) Vizuelní pozorování vždy zachycují události, které se staly v minulosti. B) Události se všem pozorovatelům jeví jako současné. C) Zkracování délky je negováno. D) Nedochází k dilataci času.
A) Lorentzovská geometrie B) Galileova geometrie C) Euklidovská geometrie D) Newtonovská geometrie
A) 1905 B) 1864 C) 1887 D) 1632
A) Einsteinův článek z roku 1905 B) Experiment Michelson–Morley C) Experiment FitzGerald–Lorentz D) Maxwellův experiment
A) 1887 B) 1915 C) 1864 D) 1907
A) Pomocí hodin s konstantní periodou v daném referenčním rámci. B) Použitím pouze prostorových souřadnic. C) Pozorováním změn rychlosti. D) Měřením zrychlení.
A) Událost. B) Referenční rámec. C) Rychlost světla. D) Zrychlení.
A) Henri Poincaré. B) Albert Einstein. C) James Clerk Maxwell. D) Isaac Newton.
A) Relativistická aberace světla B) Korekce na dobu šíření světla C) Úplné unášení éteru D) Částečné unášení éteru
A) A⋅B = A0B0 + (A→ ⋅ B→). B) A⋅B = A0B0 - A1B1 - A2B2 - A3B3. C) A⋅B = A0B0 - (A→ ⋅ B→). D) A⋅B = A0B0 + A1B1 + A2B2 + A3B3.
A) Přijatá frekvence se snižuje. B) Frekvence závisí na prostředí. C) Přijatá frekvence se zvyšuje. D) Přijatá frekvence zůstává nezměněna.
A) Δx' = Δxγ B) Δx = Δx'γ C) Δx' = Δx/γ D) Δt' = Δt/γ
A) Lorentzova transformace B) Dilatace času C) Relativistické sčítání rychlostí D) Zkracování délky
A) Darrigol, Olivier B) Wolf, Peter; Petit, Gerard C) Rindler, Wolfgang D) Alvager, T.; Farley, F. J. M.
A) 1,5 sekundy B) 2 sekundy C) 3,1 sekundy D) 4 sekundy
A) Efekty dilatace času. B) Thomasova rotace nabízí řešení. C) Nemožnost cestování rychleji než světlo. D) Pouze kontrakce délky.
A) De Gruyter B) Princeton University Press C) Oxford University Press D) TU Delft OPEN Publishing
A) Pohledem Einsteina B) Simulátor speciální relativity Warp C) Relativita v reálném čase D) rychlost světla
A) Šíření vln B) Obecná teorie relativity C) Kvantová mechanika D) Termodynamika
A) Hoggovy poznámky o speciální teorii relativity B) Bondiho K-kalkulus C) MathPages – Úvahy o relativitě D) Kalkulátor relativity: Speciální teorie relativity
A) Scholarpedia B) Physics Letters C) Isis D) Physical Review A
A) 1923 B) 1964 C) 2005 D) 1905
A) Nakladatelství Princeton University Press B) TU Delft OPEN Books C) Nakladatelství University of California Press D) Nakladatelství Nauka, Moskva
A) Kleinova-Gordonova rovnice B) Schrödingerova rovnice C) Diracova rovnice D) Heisenbergův princip neurčitosti
A) Lorentzova kontrakce. B) Sagnacův jev. C) Dilatace času. D) Ekvivalence hmoty a energie.
A) Teorie relativity: speciální a obecná teorie B) Zur Elektrodynamik bewegter Körper C) O elektrodynamice pohybujících se těles D) Význam relativity
A) MathPages – Úvahy o teorii relativity B) Hoggovy poznámky o speciální teorii relativity C) Kalkulátor relativity: speciální teorie relativity D) SpecialRelativity.net
A) arccos(β) B) arctan(β) C) arcsin(β) D) arcsec(β)
A) Rindler, Wolfgang B) Wolf, Peter; Petit, Gerard C) Darrigol, Olivier D) Alvager, T.; Farley, F. J. M.; Kjellman, J.; Wallin, L.
A) Jako pohyb, který je v jeho referenční soustavě v klidu. B) Jako pohyb, který je pomalejší než rychlost světla. C) Jako pohyb po přímce nahoru a dolů. D) Jako pohyb po klikaté dráze.
A) Závisí výhradně na prostorových složkách. B) Časové, prostorové nebo nulové (světelné). C) Ortogonální, paralelní nebo kolmé. D) Pouze časové a prostorové.
A) 100 000 let B) 40 000 let C) 58 000 let D) 80 000 let
A) Nepohyblivé dvojče neobdrží žádné signály. B) Protože každé z dvojčat obdrží všechny signály, které odeslalo to druhé, a to i přes odlišné zážitky. C) Cestující dvojče odesílá více signálů, než kolik jich obdrží. D) Protože během cesty komunikují v reálném čase.
A) Gravitační potenciál B) Potenciál Liénarda–Wiecherta C) Coulombův potenciál D) Newtonův potenciál
A) lightspeed B) Pohledem Einsteina C) Relativita v reálném čase D) Simulátor speciální relativity Warp
A) Kalkulačka relativity: Speciální teorie relativity B) Audio: Cain/Gay (2006) – Astronomy Cast C) Einstein Online D) Základy od Grega Egana
A) Carl Sagan B) Richard Feynman C) Stephen Hawking D) Robert Katz
A) 150 000 let B) 148 000 let C) 100 000 let D) 200 000 let
A) Audio: Cain/Gay (2006) – Astronomy Cast B) Einsteinovo světlo C) Kalkulačka relativity: Speciální teorie relativity D) Hoggovy poznámky o speciální teorii relativity
A) 2018 B) 2005 C) 1977 D) 2026
A) Δx = γΔx' B) Δx' ≠ 0 C) Δt' ≠ 0 D) Δt' = 0
A) Isaac Newton. B) Paul Langevin. C) Niels Bohr. D) Albert Einstein.
A) Paul Tipler B) Lawrence Sklar C) Sergej Stepanov D) Harvey R. Brown
A) Darrigol, Olivier B) Rindler, Wolfgang C) Wolf, Peter; Petit, Gerard D) Alvager, T.; Farley, F. J. M.
A) γ = tanh(φ). B) γ = cosh(φ). C) γ = sin(φ). D) γ nezávisí na rychlosti.
A) Je to důsledek aberace světla. B) Posun by byl způsoben korekcí založenou na době, za kterou světlo urazí danou vzdálenost. C) Nepředpovídá se žádný posun. D) Posun závisí na úplném „unášení“ éterem.
A) Moderní fyzika (4. vydání) B) Mechanika a relativita C) Klasická mechanika a speciální teorie relativity D) Relativistický svět
A) Minkowského diagramy B) Galileovy diagramy C) Einsteinovy diagramy D) Newtonovské diagramy
A) 12 let B) 6,5 roku C) 5 let D) 10 let |