A) Interval B) Měřítko C) Akord D) Tónina
A) Triáda B) Harmonie C) Interval D) Okτάva
A) Dvojitý křížek B) Přírodní tón C) Bemol D) Křížek
A) Označuje tóninu skladby B) Ukazuje změny tempa C) Určuje takt D) Označuje dynamiku
A) Subdominanta B) Dominanta C) Tonika D) Medianta
A) Intonace B) Orchestrace C) Transpozice D) Synkopa
A) Křížek B) Bemol C) Původní tón D) Dvojitý bemol
A) Dynamika B) Tempo C) Výška tónu D) Rytmus
A) Ritardando B) Diminuendo C) Crescendo D) Decrescendo
A) Zkoumání ladicích systémů, kompozičních metod a praktických aspektů interpretace. B) Analýza jednotlivých děl, srovnávání hudebních interpretací a studium historických nástrojů. C) Zkoumání elektronické tvorby zvuku, improvizace a metod orchestrace. D) Porozumění hudebnímu zápisu, studium názorů odborníků na hudbu od starověku až po současnost a definování procesů v hudební vědě.
A) Zaměřuje se na elektronickou tvorbu zvuku namísto tradičních nástrojů. B) Zabývá se pouze moderní hudbou a ignoruje historické souvislosti. C) Kladou se důrazy na improvizaci spíše než na kompoziční metody. D) Začíná se základními prvky, nikoli jednotlivými díly nebo interpretacemi.
A) Metody a koncepty, které skladatelé a hudebníci používají při vytváření a interpretaci hudby. B) Výhradně studium elektronické zvukové produkce. C) Pouze písemné spisy o hudební notaci. D) Komparativní analýza různých hudebních kultur.
A) Pouze praktické zkušenosti s interpretací hudby. B) Výhradně vysokoškolský titul v oboru hudební akustiky. C) Vysokoškolské studium, obvykle na úrovni magisterského nebo doktorského studia. D) Zkušenosti s elektronickou produkcí zvuku.
A) Matematika, grafická analýza a zápis západní hudby. B) Především techniky improvizace. C) Pouze deskriptivní a statistické metody. D) Výhradně komparativní analýza.
A) Skladatel, který se specializuje na elektronickou produkci zvuku. B) Osoba, která se zabývá hudební teorií, ať už ji zkoumá, nebo vyučuje. C) Jedinec, který se zaměřuje výhradně na hudební akustiku. D) Někdo, kdo se věnuje pouze interpretaci hudby.
A) Řím B) Egypt C) Řecko D) Mezopotámie
A) Papyrusové svitky B) Kamenné rytiny C) Hliněné tabulky D) Kovové desky
A) Před rokem 500 př. n. l. B) Před rokem 1000 př. n. l. C) Před rokem 1500 př. n. l. D) Před rokem 200 n. l.
A) Aristoteles B) Sam Mirelman C) Platón D) Herodotos
A) Počet hudebních nástrojů B) Počet tónů ve stupnici C) Pentatonická stupnice, která primárně využívá stupnici o pěti tónech D) Počet hudebních ladů
A) Huangzhong, neboli „Žlutý zvon“ B) Lülü C) Fénixový tón D) Shierlü
A) Aristoxenos B) Ptolemaios C) Nikomachos z Gerasy D) Kleónidés
A) Porfyrios B) Nikomachos z Gerasy C) Ptolemaios (Πτολεμαίος), Claudius D) Aristoxenos
A) 3. nebo 4. století n. l. B) 2. století n. l. C) 100–150 n. l. D) 4. století n. l. nebo později
A) Úvod do harmonie B) Úvod do hudebního umění C) Harmonické úvahy D) Harmonické prvky
A) Aristoxenos B) Porfyrios C) Nikomachos z Gerasy D) Bacchius Geron
A) 100–150 n. l. B) 3. nebo 4. století n. l. C) 4. až 5. století n. l. D) 2. století n. l.
A) 100–150 n. l. B) 428–347 př. n. l. C) 127–148 n. l. D) přibližně 232–233 – přibližně 305 n. l.
A) Dizi B) Erhu C) Pipa D) Guzheng
A) Abū Yūsuf Ya'qūb al-Kindi B) al-Fārābi C) Boethius D) Safi al-Din al-Urmawi
A) Ta'rῑkh al-mῡsῑqᾱ al-arabiyya wa-usῡluha wa-tatawwurᾱtuha B) Arabská hudba C) Zamzama e wahdat-i-mῡsῑqῑ D) Zpěv podle not
A) Bāqiyā Nāyinῑ B) Žádný z výše uvedených C) Baron François Rodolphe d'Erlanger D) Reverend Thomas Symmes
A) Solfege „do, re, mi“ B) Žádná z výše uvedených možností C) Solfege „ti, do, re“ D) Solfege „fa, sol, la“
A) Žádný z výše uvedených B) Bāqiyā Nāyinῑ C) Reverend Thomas Symmes D) Baron Francois Rodolphe d'Erlanger
A) 1720 B) 1800 C) 1750 D) 1900
A) Baroko B) 19. století C) 1750–1900 D) Renesance
A) Středoasijské kultury B) Kultury Středního východu C) Evropské kultury D) Africké kultury
A) Vztahy mezi hudebními prvky. B) Schenkerovské analytické metody. C) Struktura hudebních prvků. D) Tónové prostory v hudbě.
A) Volná abelovská grupa B) Konečné pole C) Okruh D) Vektorový prostor
A) marcato B) staccatissimo C) legato D) tenuto
A) 50 B) 100 C) Přibližně 25 D) 10
A) Crescendo (<) B) Marcato (^) C) Decrescendo (>) D) Staccato (.)
A) Melodie B) Polyfonie C) Harmonie D) Kontrapunkt
A) Primární akord B) Základní akord C) Rozšířený akord D) Jednoduchý akord
A) Vereniging voor Muziektheorie B) Société d'Analyse musicale C) Společnost pro hudební teorii D) Gesellschaft für Musiktheorie
A) sforzando B) forte následované pianem C) piano následované fortém D) mezzo forte, což znamená středně hlasitě
A) Synkopa B) Monofonie C) Polyrýtmie D) Homofonie
A) mezzo piano (mp) B) piano (p) C) sforzando (sfz) D) forte (f)
A) Melodické linky B) Harmonické postupy C) Rytmické vzorce D) Římské číslice
A) Melodie B) Rytmus C) Tónina D) Akord
A) mezzo piano (mp) B) sforzando (sfz) C) pianissimo (pp) D) fortississimo (ffff)
A) Ian Bent B) Adolf Bernhard Marx C) David Lewin D) Heinrich Schenker
A) Příroda nemá s matematikou nic společného. B) Příroda ovlivňuje pouze biologii, nikoli hudbu. C) Vliv přírody na hudbu je čistě estetický. D) Samotná příroda je úžasně matematická.
A) Arnold Schoenberg B) Allen Forte C) Howard Hanson D) Milton Babbitt
A) Polyfonie B) Kontrapunkt C) Harmonie D) Melodie
A) Homofonie B) Polyfonie C) Monofonie D) Kontrapunkt
A) Dvanáctitónová technika B) Obecný serialismus C) Posttonální myšlení D) Integrální serialismus
A) Pokročilý bakalářský titul B) Uchazeč, který dokončil veškeré požadavky, ale ještě neobhájil disertační práci C) Zástupce akademického výboru D) Člen výkonného výboru
A) Klasické období B) Jazzová harmonie C) Barokní hudba D) Všechny výše uvedené možnosti
A) Hudební intervaly. B) Akordové postupy. C) Dominantní funkce. D) Tonální prostor.
A) Heinrich Schenker B) David Lewin C) Ian Bent D) Adolf Bernhard Marx
A) Jean-Jacques Nattiez B) Eero Tarasti C) Anthony Newcomb D) Heinrich Schenker
A) Marcato B) Cuivre C) Sul tasto D) Dolce
A) sforzando (sfz) B) mezzo forte (mf) C) pianissississimo (pppp) D) forte (f)
A) Kofi Agawu B) Roland Barthes C) Philip Tagg D) Raymond Monelle
A) staccato B) spiccato C) tenuto D) legato
A) forte (f) B) sforzando (sfz) C) piano (p) D) mezzo forte (mf)
A) Jediná melodická linka s rytmickým doprovodem. B) Akordy doprovázející melodii. C) Několik nezávislých melodií hraných současně. D) Dvě hlasy, z nichž jeden hraje dronový tón a druhý melodii.
A) Raymond Monelle B) Kofi Agawu C) Philip Tagg D) Roland Barthes
A) Dvanáctitónová technika B) Vícenásobný serialismus C) Obecný serialismus D) Totální serialismus
A) Dvanáct B) Sedm C) Osm D) Patnáct
A) {2 5 9} B) {0 3 7} C) {0 4 7} D) {1 4 8}
A) 432 Hz B) 435 Hz C) 450 Hz D) 440 Hz
A) legato B) staccatissimo C) portato D) marcato
A) marcato B) legato C) staccato D) tenuto
A) hlasitý úvod s následným náhlým poklesem B) postupné zvyšování hlasitosti C) středně hlasitá dynamika D) náhlé snížení na tichou úroveň
A) Rytmus B) Mollové trojzvuky C) Arpeggia D) Přirozené stupnice
A) Rytmická analýza B) Inverze C) Transpozice D) Komplementace
A) Hierarchické vztahy mezi tóny. B) Skutečný rytmus hudby. C) Hudební intervaly. D) Akordové postupy.
A) Claude Debussy B) Johann Sebastian Bach C) Ludwig van Beethoven D) Arnold Schönberg
A) Akordové postupy B) Sekvence C) Triády D) Inverze
A) Diferenciální algebra B) Abstraktní algebra C) Lineární algebra D) Booleova algebra
A) Unisono B) Oktawa C) Kvinta D) Terce
A) Rytmus B) Barva C) Výška tónu D) Hlasitost
A) Philip Tagg B) Anthony Newcomb C) Kofi Agawu D) Leonard B. Meyer
A) Akordy B) Textura C) Melodie D) Harmonie
A) Celý tón B) Oktawa C) Malá tercie D) Půltón
A) Vysoký, nízký, ostrý, plochý B) Dur, moll, durová septima C) Jasný, tlumený, pronikavý atd. D) Rychlý, pomalý, hlasitý, tichý
A) Improvizace B) Rytmus C) Opakování D) Harmonie
A) Instrumentace B) Kontext C) Hlasitost D) Tempo
A) Tónová stupnice B) Melodická linka C) Arpeggiová sekvence D) Akordová harmonie
A) Monofonie B) Homofonie C) Synkopa D) Polyrýtmie |