A) Kognitivní dovednost, která zlepšuje uvažování.
B) Systematický vzorec odchylek od normy nebo racionality v úsudku.
C) Emocionální reakce na podněty.
D) Typ psychologické poruchy.

A) Zkreslení ukotvení.
B) Heuristika dostupnosti.
C) Zkreslení potvrzování.
D) Zkreslení nadměrné sebedůvěry.

A) Nadměrné sebevědomí v počáteční předpovědi.
B) Podceňování budoucích nejistot.
C) Víra v to, že událost byla předvídatelná, až poté, co se stala.
D) Překvapení z nepředvídatelných výsledků.

A) Spoléhání se výhradně na statistické důkazy.
B) Pochopení, že výsledky jsou nezávislé.
C) Víra v to, že minulé náhodné události ovlivňují budoucí výsledky.
D) Vidění vzorců tam, kde žádné neexistují.

A) Stejnou měrou se podílejí na úspěších i neúspěších.
B) Minimalizují svou vlastní roli v dosažených výsledcích.
C) Připisují si zásluhy na úspěších a vinu za neúspěchy dávají na vrub vnějším faktorům.
D) Výhradně obviňují ostatní ze svých vítězství.

A) Jasné uvědomění si náhodnosti událostí.
B) Pocit bezmoci v situacích, kdy je třeba se rozhodovat.
C) Víra v to, že člověk může ovlivnit výsledky, které jsou ve skutečnosti mimo jeho kontrolu.
D) Spoléhání se na predikce založené na důkazech.

A) Spoléhání se výhradně na statistická data.
B) Výpočet pravděpodobností před provedením akce.
C) Rozhodování na základě emocí, nikoli logiky.
D) Hodnocení rizik prostřednictvím důkladné analýzy.

A) Zkreslení způsobené selekcí.
B) Zkreslení potvrzování.
C) Efekt rámování.
D) Zkreslení založené na novosti informací.

A) Nadhodnocování nákladů při plánování projektu.
B) Zlepšování přesnosti prostřednictvím důkladného plánování.
C) Podceňování času potřebného k dokončení úkolu.
D) Spoléhání se na údaje o předchozí výkonnosti při předpovídání budoucích úkolů.