A) Lední medvědi rozšiřují svůj lovecký areál. B) Lední medvědi jsou nuceni dříve přicházet na břeh a mají méně tukových zásob. C) Lední medvědi migrují jižněji, než je obvyklé. D) Lední medvědi si vyvíjejí hustší srst.
A) Sobi začali migrovat dříve v roce. B) Sobi si vyvíjejí odolnost vůči hmyzu. C) Sobi se přizpůsobují změnou své stravy. D) Sobi spotřebovávají více energie na útěk před zvýšeným počtem hmyzu, než na krmení.
A) Karibu začaly migrovat do jiných oblastí. B) Karibu mají k dispozici méně potravy, protože se živí především lišejníky. C) Karibu si osvojují nové způsoby získávání potravy. D) Populace karibu se zvyšuje.
A) Lesní požáry přispívají ke zvýšení růstu lišejníků. B) Lesní požáry snižují počet predátorů karibu. C) Lesní požáry ovlivňují biomasu a rozlohu lišejníků, jejichž obnova trvá až 75 let. D) Lesní požáry nemají na lišejníky žádný významný vliv.
A) Klimatické změny ovlivňují strukturu vegetace, což má dopad na divoká zvířata, která na těchto ekosystémech závisí. B) Klimatické změny nemají na vegetaci žádný vliv. C) Do ekosystému se rychle zavádějí nové druhy rostlin. D) Díky klimatickým změnám se vegetace stává rozmanitější.
A) Lední medvědi si vyvinou odolnost vůči záplavám. B) V důsledku toho migrují lední medvědi do městských oblastí. C) Lední medvědi díky těmto změnám nacházejí nové zdroje potravy. D) Záplavy a zvyšování hladiny rašelinišť ovlivňují stanoviště ledních medvědů.
A) Soři díky tání permafrostu nacházejí nová stanoviště. B) Tání permafrostu snižuje rozlohu arktické tundry, což má dopad na soby. C) V důsledku toho se populace sobů zvyšuje. D) Tání permafrostu nemá na soby žádný vliv.
A) Husy přispívají k obnově vegetace v parku. B) Husy nemají na životní prostředí žádný významný vliv. C) Husy ničí vegetaci a zhoršují stav půdy, čímž zvyšují salinitu v okolních vodních plochách. D) Husy snižují salinitu v okolních vodách.
A) Způsobuje nárůst populací ryb. B) Změny salinity nemají žádný vliv na vodní organismy. C) Vodní rostliny se při vyšší salinitě dobře vyvíjejí. D) Zvýšená salinita má na vodní ekosystém negativní vliv.
A) Turisté pomáhají obnovovat poškozené ekosystémy. B) Turismus nemá žádný vliv na ekosystém parku. C) Tundrové ekosystémy jsou velmi citlivé na pošlapávání vegetace lidmi. D) Nové turistické aktivity povedou ke zvýšení biologické rozmanitosti.
A) Hlavní potravou sobů v zimě jsou bobule. B) Sobi se v zimě živí především trávou. C) Hlavní potravou sobů v zimě jsou lišejníky. D) Hmyz je významnou součástí jejich stravy.
A) Zotavení trvá přibližně 10 let. B) Lišejníky se po požáru neobnoví. C) Lišejníky se zotaví během několika měsíců. D) Lišejníkům může trvat až 75 let, než se zotaví po požáru.
A) Jediný způsob, jak se do parku dostat, je letecky, a to buď helikoptérou, nebo přeletem nad zasněženou krajinou. B) Do parku vede několik cest. C) Přístup do parku je po celý rok neomezený. D) Návštěvníci se mohou do parku snadno dostat autem.
A) Park navštěvují pouze místní obyvatelé. B) Park nejčastěji navštěvují mezinárodní vědečtí pracovníci. C) Park často navštěvují turisté z celého světa. D) Většinu návštěvníků tvoří vědci, studenti a zaměstnanci parku.
A) Zvýšený turismus může vytvářet problémy pro druhy, které již nyní bojují s dopady klimatických změn a úbytkem přirozeného prostředí. B) Turismus pomáhá zmírňovat dopady klimatických změn. C) Zvýšený turismus prospívá všem druhům v parku. D) Turismus nemá žádný vliv na divokou zvěř v parku.
A) Dřívější tání sněhu vede k velkému množství potravy pro sobi. B) Dřívější tání sněhu způsobuje, že sobi migrují do teplejších oblastí. C) Tání sněhu nemá žádný vliv na chování sobů. D) Vyšší teploty v zimě způsobují, že jsou sobi více obtěžováni hmyzem.
A) Lední medvědi se rozmnožují ve vyšší míře než obvykle. B) Přežití mláďat se díky změnám klimatu zvýšilo. C) Na rozmnožování ledních medvědů to nemá žádný vliv. D) Rozmnožování je negativně ovlivněno, což má dopad na velikost vrhu a přežití mláďat.
A) Národní park Wapusk přijímá opatření ke snížení jejich populace a k nápravě způsobených škod. B) Husy jsou přemisťovány do jiných oblastí. C) Podporuje se růst populace hus. D) Nepřijímají se žádná opatření ve vztahu k populaci hus.
A) Eskery. B) Vulkanické krátery. C) Pobřežní linie. D) Morény.
A) Ekologická zóna Amazonského deštného pralesa. B) Ekologická zóna Hudson Plains. C) Ekologická zóna Velkého bariérového útesu. D) Ekologická zóna Saharské pouště.
A) 2010 B) 1996 C) 2001 D) 1985
A) 11 475 kilometrů čtverečních (4 430 čtverečních mil) B) 5 000 kilometrů čtverečních C) 20 000 kilometrů čtverečních D) 50 000 kilometrů čtverečních
A) Pustovka obecná B) Polární sova C) Kratkozobý bahňák D) Bělokřídlý orel
A) Světový fond na ochranu přírody (WWF) B) Sierra Club C) Program pro sledování ekologické integrity (EIMP) D) Greenpeace
A) 2008 B) 1994 C) 2017 D) 2004
A) 50 % B) 10 % C) 75 % D) 27 %
A) Jablka, pomeranče, broskve B) Jahody, ostružiny, hrozny C) Klikvy, borůvky, vřesovcovité bobule, ostružiny, moruše, maliny D) Ananasy, mango, banány
A) 500 000 B) 400 000 C) 288 000 D) 750 000
A) 2004 B) 2020 C) 2017 D) 1994
A) 2008 B) 1994 C) 2004 D) 2017 |