A) Studium rozložení jednotlivých druhů v lesích. B) Oblast zaměřená výhradně na ekologii rostlin. C) Studium vzájemného působení ekologických procesů a prostorových vzorců v krajině. D) Obor, který se zabývá pouze vodními ekosystémy.
A) Matematická rovnice používaná v ekologii. B) Geografický termín označující pouštní oblast. C) Prostorové uspořádání různých typů pokryvu krajiny v rámci určité oblasti. D) Typ dekorativního uměleckého díla.
A) Změny v podmínkách prostředí a složení druhů na hranici různých ekosystémů. B) Fenomén související s oceánskými proudy. C) Zvýšení vhodnosti stanoviště v jádru ekosystému. D) Činnost, při které se vytvářejí umělé hranice mezi krajinami.
A) Usnadňují pohyb druhů a genetickou výměnu mezi populacemi. B) Omezují šíření invazivních druhů. C) Nemají žádný vliv na biodiverzitu. D) Zvyšují konkurenci mezi druhy.
A) Mění rychlost světla v ekosystémech. B) Ovlivňuje chemické reakce v atmosféře. C) Ovlivňuje zemské magnetické pole. D) Ovlivňuje pohyb a rozmístění organismů.
A) Termín pro nejvzdálenější část krajiny. B) Fyzická bariéra, která brání pohybu mezi biotopy. C) Dekorativní linie zakreslená na mapách. D) Přechodová zóna mezi různými prvky krajiny.
A) Postupné změny v podmínkách životního prostředí v rámci určité krajiny. B) Typ zahradnického nástroje. C) Geologický skalní útvar. D) Matematická rovnice používaná pro výpočet plochy krajiny.
A) Nástroj používaný k opravě poškození v krajině. B) Relativně homogenní oblast, která se liší od svého okolí. C) Malý strom v lese. D) Forma architektonické struktury.
A) Propojenost měří, jak moc jsou jednotlivé prvky sítě vzájemně propojené nebo jak moc tvoří prostorově souvislý celek. B) Charakterizuje přechodovou zónu mezi dvěma společenstvy. C) Definuje nejmenší ekologicky odlišnou jednotku při mapování krajiny. D) Popisuje vzájemně propojený systém koridorů.
A) Analýza časových řad, prostorová autokorelace B) Shluková analýza, kanonická korelační analýza (CCA), detrendovaná korelační analýza (DCA) C) Regresní analýza, ANOVA D) Analýza hlavních komponent, faktorová analýza
A) Bylo to sice jen něco málo přes deset let, co tato oblast vznikla, ale měla velký potenciál pro rozvoj teorie. B) Hlavním předmětem zájmu byly především mořské ekosystémy. C) Už byla dobře zavedená a další výzkum nebyl nutný. D) Zaměřovala se výhradně na populace živočichů.
A) K analýze historických dokumentů. B) K vytváření abstraktních uměleckých děl. C) K simulaci a předpovídání ekologických vzorců a procesů v krajině. D) K budování fyzických krajin.
A) Geologické formace B) Botanické studie C) Meteorologie D) Obecná teorie ekologie
A) Definuje krajinu nezávisle na lidských zájmech. B) Opírá se o několik přírodních věd. C) Zaměřuje se výhradně na lidské vnímání. D) Využívá pouze společenské vědy a humanitní obory.
A) Matematický pojem, který nesouvisí s ekologií. B) Přítomnost pouze jednoho druhu rostlin na daném území. C) Termín pro homogenní krajiny. D) Rozmanitost typů vegetačního pokryvu a jejich prostorové uspořádání v rámci krajiny.
A) John A. Wiens B) Richard Forman a Michel Godron C) Ernst Neef D) Carl Troll
A) Prostorová úroveň zaměřená na organismy a zahrnující více měřítek. B) Prostorová úroveň kulturního významu. C) Prostorová úroveň sociálně-ekologického systému. D) Prostorová úroveň odpovídající několika kilometrům, v níž se krajina vnímá v souvislosti s lidskou činností.
A) Evropa B) Severní Amerika C) Asie D) Afrika
A) Snížením toku genů mezi populacemi. B) Podporou genetických úzkých hrdel. C) Snížením rizika příbuzenské plemenitby a zvýšením genetické rozmanitosti. D) Izolací populací. |