A) Umění vyprávění příběhů. B) Teorie a praxe interpretace, zejména při studiu textů. C) Studium různých náboženství. D) Studium starověkých jazyků.
A) John Locke B) Friedrich Schleiermacher C) Martin Luther D) Sókrates
A) Kritické vysvětlení nebo interpretace textu. B) Proces překladu textu slovo od slova. C) Proces tvorby komentáře. D) Studium starověké historie.
A) Pochopení textu na základě jeho gramatiky a historického kontextu. B) Analýza struktury textu bez ohledu na jazyk. C) Interpretace textu výhradně na základě osobních pocitů. D) Zaměření pouze na teologické implikace textu.
A) Historické záznamy o původu textu. B) Textové poznámky pod čarou, které poskytl autor. C) Předpoklady nebo přesvědčení, která ovlivňují způsob, jakým člověk interpretuje text. D) Lingvistické nástroje používané pro interpretaci.
A) Čtenářsky orientovaná kritika B) Historicko-kritická metoda C) Gramaticko-historická interpretace D) Textová kritika
A) Dekódování B) Inferenční úsudek C) Implikace D) Exegese
A) Hermeneutika B) Gramatika C) Sémantika D) Syntax
A) Leonardo da Vinci B) Hans-Georg Gadamer C) Isaac Newton D) Charles Darwin
A) Starověká řecká filozofie B) Moderní informatika C) Středověká alchymie D) Průmyslová revoluce
A) Konsonance B) Aliterace C) Onomatopoie D) Asonance
A) Kleopatra B) Martin Heidegger C) Pablo Picasso D) Albert Einstein
A) Vytvořit novou interpretaci textu. B) Určit nejpřesnější verzi textu porovnáním rukopisů. C) Analyzovat literární prostředky použité v textu. D) Interpretovat text bez ohledu na gramatiku.
A) Psát, skládat. B) Pozorovat, analyzovat. C) Počítat, vypočítávat. D) Překládat, interpretovat.
A) Anatolský (karyjský). B) Mezopotamský. C) Indoevropský. D) Egyptský.
A) Byl prostředníkem. B) Byl nepřítelem. C) Byl služebníkem. D) Byl soudcem.
A) Hillelův princip B) Baraita rabína Ismaela C) Gezerah Shavah D) Kal v'chomer
A) Jako na text otevřený osobní interpretaci B) Jako na historicky nepřesný text C) Jako na text bez chyb D) Jako na sbírku mýtů
A) Pouze doslovný překlad B) Náhodná interpretace C) Ignorování kontextu D) Argument a fortiori (kal v'chomer)
A) Zaměřoval se výhradně na logiku. B) Ignoroval ostatní texty. C) Umožňoval formulování osobních názorů. D) Tanach byl považován za text bez chyb.
A) Voják B) Král C) Obchodník D) Tlumočník
A) Buddhavacana B) De doctrina christiana C) Mimamsa Sutra D) Bible
A) Zohar. B) Midraš. C) Kabala. D) Talmud.
A) Justiniánův Corpus Juris Civilis. B) Magna Carta. C) Dvanáct tabulek. D) Hammurabiho zákoník.
A) Sigmund Freud B) Maurice Merleau-Ponty C) Jacques Lacan D) Hubert Dreyfus
A) Gianni Vattimo B) Don Ihde C) Santiago Zabala D) Hugo E. Herrera
A) Hubert Dreyfus B) Ludwig Wittgenstein C) Martin Heidegger D) Jacques Lacan
A) Karl-Otto Apel B) Paul Ricœur C) Andrés Ortiz-Osés D) Rudolf Makkreel
A) Historická nepřesnost B) „Posvátná historie“ C) Vymyšlený příběh D) Iluzí nebo lež
A) Jürgen Habermas B) Rudolf Makkreel C) Paul Ricœur D) Karl-Otto Apel
A) Martin Heidegger. B) Charles Taylor. C) Wilhelm Dilthey. D) Friedrich Schleiermacher.
A) Hermeneutické přístupy B) Statistické metody C) Mechanistické modely D) Kvantitativní analýza dat
A) Hubert Dreyfus B) Martin Heidegger C) Maurice Merleau-Ponty D) Ludwig Wittgenstein
A) Nucení B) Vítězství C) Anarchie D) Konzervace
A) Sigmund Freud B) Martin Heidegger C) Hubert Dreyfus D) Maurice Merleau-Ponty
A) Paul Ricœur B) Bernard Lonergan C) Jürgen Habermas D) Karl-Otto Apel
A) „Hermeneutika kontinuity“ B) „Hermeneutika reformy“ C) „Hermeneutika roztržitosti“ D) „Totální hermeneutika“
A) Paul Ricœur B) Rudolf Makkreel C) Andrés Ortiz-Osés D) Jürgen Habermas
A) Martin Heidegger B) Don Ihde C) Edmund Husserl D) Paul Ricoeur
A) Berlín B) Mnichov C) Frankfurt nad Mohanem D) Hamburk
A) Karl-Otto Apel B) Paul Ricœur C) Rudolf Makkreel D) Bernard Lonergan
A) Martin Luther. B) Friedrich Schleiermacher. C) Lorenzo Valla. D) Jan Kalvín.
A) 1985 B) 1992 C) 1972 D) 2000
A) Fyzika B) Matematika C) Biologie D) Chemie
A) Don Ihde B) Gianni Vattimo C) Hugo E. Herrera D) Santiago Zabala
A) Od 18. století. B) Nejpozději od 11. století. C) Od 20. století. D) Od období renesance.
A) Maurice Merleau-Ponty B) Sigmund Freud C) Jacques Lacan D) Hubert Dreyfus
A) Vyhýbá se interpretaci v procesech navrhování. B) Zaměřuje se výhradně na západní architektonické tradice. C) Je to hermeneutické setkání s odlišností. D) Spoléhá se na vědeckou analýzu.
A) Klinická psychologie B) Vývojová psychologie C) Behaviorální psychologie D) Humanistická psychologie
A) Empirická věda B) Slabé myšlení C) Realismus D) Silná filozofie
A) Lze je univerzálně interpretovat bez ohledu na kontext. B) Nemají žádný význam pro sociologické studie. C) Je třeba je chápat v kontextu diskurzu, ze kterého vycházejí. D) Měly by zohledňovat pouze moderní perspektivy.
A) Politické nevědomí B) Smuteční hra C) Alegorická interpretace D) Tragická hra
A) Karl-Otto Apel B) Paul Ricœur C) Frederick G. Lawrence D) Jürgen Habermas
A) Klasický realismus. B) Radikální postmodernismus. C) Neorealismus. D) Liberální institucionalismus.
A) Georg Henrik von Wright. B) Martin Heidegger. C) August Böckh. D) Friedrich Schleiermacher.
A) Immanuel Kant. B) Steve Smith. C) Karl Marx. D) John Locke. |